filosofie-otazky-a-odpovedi-ke-zkousce

5. Vznik filosofie a vědy v antice. Anaximandrův model vesmíru.

Myšlení je pro nás samozřejmé a ani si často neuvědomujeme, že jde o umění, které je třeba kultivovat. Dříve, než začaly být myšlenkové pochody mudrců a filosofů zapisovány a způsoby logického myšlení se tak staly explicitními, používaly se jako pomůcky myšlenkové názornosti obrazce v podobě soustředným kruhů, používaných původně astronomy k zobrazení oběžných drah planet.

Setkáme se s nimi již v indických tantrických diagramech, jež se původně rovněž používaly k vypočítávání astronomických period, druhotně však k meditaci. Bylo to patrně právě toto jejich druhotné použití, které Anaximandra z Milétu přivedlo k objevu filosofické kosmogonie.

Myšlenková koncentrace se při tomto postupu prohlubovala úměrně s tím, jak meditující odkrýval nové a nové struktury, jež se mu za kruhy zjevovaly. Ukážeme si to na postupu, který se pokusíme zpětně rekonstruovat z jeho výsledku v jedné z prvních filosofických knih vůbec, z Anaximandrovy knihy „O přírodě“, která byla čtena ještě ve 2. Století po Kristu.

Přineseme se pro ten účel do doby před 2 600 lety, kdy ještě neexistovaly vědy, jak je známe dnes, a lidé neměli k dispozici pojmy, které dnes používáme. Museli si pomáhat pojmy běžné hovorové řeči. Proto je jejich způsob vyjadřování pro nás dnes zvláštní. Ale je to právě jeden ze znaků filosofie, že meditujeme-li o něčem, čím se ještě nikdo před námi nezabýval, nezbývá nám, než si k tomu vytvoří příslušné pojmy. A ty můžeme převzít pouze ze své hovorové mateřštiny.

• Navzdory zmíněné odlišnosti je však způsob myšlení Anaximandra z Milétu logický, jak se pokusíme dnes dokázat. Důkaz to bude složitý, ale v západní civilizaci, jak už víme, je naší povinností ho podat. Proto se mu budeme věnovat podrobně. Připomeňme si, že podkladovou matematickou strukturou logiky je složité uspořádaná množina, které se říká Booleova algebra. Podaří-li se nám ji v zadání Anaximandrově větě o vzniku světa najít, bude důlaz podán.

• Ve starších učebnicích filosofie z dob socialismu toho však nebylo zapotřebí, a proto ho tam nenajdeme. Proč toho nebylo zapotřebí? To dnes už víme také. Stačilo se naučit zpaměti, že podle Anaximandra svět vznikl z „Neomezeného“ (apeiron), a působí to jako zaklínací formule. Přednášející to mumlal tak dlouho, dokud to na posluchače neudělalo patřičný dojem.

Anaximandrův model vzniku světa

Anaximandros pravil, že „Neomezené (apiron) obsahuje jedinou příčinu vznikání a zanikání všeho a že se z něho vyloučily oblohy a vůbec všechny světy počtem neomezené…“ Praví pak, že „se něco schopného plodit teplo a chladno z Věčného (nebo „od věčnosti, od věků, věčné“.. tú aidíú) odloučilo a že z něho vyrostla jakási ohnivá koule kolem vzduchu, obklopujícího Zemi tak jako kůra kolem stromu. Když se tato koule roztrhla a rozdělila do jakýchsi kruhů, vznikly slunce, měsíc a hvězdy“.