Fonetika- zkouška

Proces tvoření řeči má tři základní funkce:

1. Respirace (dechová složka)- ústrojí respirační – plíce

2. Fonace (hlasová složka)- ústrojí fonační- hlasivky

3. Artikulace (hlásková složka)- ústrojí modifikační/ artikulační- činnost orgánů nad hrtanem

Respirace- mluvní projev se tvoří při výdechu, fyziologické dýchání je reflexivní, děje se zcela automaticky, při mluvení se dýchání děje zčásti vědomě.

Fonace- základem hlasového ústrojí jsou hlasivky umístěné v hrtanu. Jsou to vazy napjaté mezi chrupavkou štítnou a chrupavkami hlasivkovými. Mezi nimi se vytváří hlasivková štěrbina (glottis). Kmitáním hlasivek vzniká hlas.

Artikulace- je to tvoření hlásek. V širším významu zahrnuje všechny tři složky organogenetické fonetiky. Artikulační orgány jsou uloženy v rezonančních dutinách:

• dutina hrdelní (laryngální)

• dutina ústní (orální)

• dutina nosní (nazální)

Vlastnosti hlasu:

1. výška hlasu- závisí na frekvenci kmitání hlasivek. Sama o sobě není významotvorná, střídání výšky hlasu je základem intonace.

2. Síla hlasu (intenzita)- závisí na rozšíření hlasivkové štěrbiny. Je důležitá pro přízvuk.

3. Barva hlasu (timbre)- vzniká průchodem nadhrtanovými prostorami a třením o některé další orgány, čímž dochází k přidání šumu. Barva hlasu je individuální a charakteristická pro každého jedince.

V rezonančních dutinách jsou uloženy artikulační orgány, které dělíme na aktivní a pasivní:

Aktivní- jsou činné, mohou se pohybovat a svým pohybem přispívají k artikulaci hlásky:

• rty (labia)

• měkké patro (velum)

• jazyk (linqua)

• hlasivky (glottály)

Pasivní: tvoří se na nich překážka výdechovému proudu, samy se nepohybují, na nich se artikulace provádí:

• rty (labia)

• dásně (alveoly)

• zuby (dentes)

• tvrdé patro (palatum)

• měkké patro (velum)

• hrdlo, hrtan (larynx)

Vokalická artikulace- mluvíme o ní jako o tónech, apertura- otevřená hlásková štěrbina

Konsonantická artikulace- vytvoření překážky výdechovému proudu, artikulují se při striktuře=> hlásky šumové

Fáze tvoření konsonantů:

• intenze- fáze zaujímání celkové postavení

• tenze- cílové postavení, délka jeho trvání

• detenze- ústup z cílového postavení

1. Tvoření závěrové- artikulační orgány uzavřou na některém místě úplně cestu výdechovému proudu=>vznikne závěr (striktura). Detenze je rychlá, jednorázové uvolnění překážky.

(p, b, t, ť, d, ď, k, g,?)

Artikulace= okluziva

Akusticky= exploziva

2. Tvoření úžinové- tenze= artikulační orgány se k sobě přiblíží, ale úplně se neuzavřou a vznikne úžina (konstrikce). Detenze je postupná.

(f, v, s, š, z, ž, j, ch, h)

Artikulace= konstriktiva

Akusticky= frikativa

3. Tvoření polozávěrové- cesta výdechovému proudu se na krátký okamžik uzavře (polozávěr= semiokluze). Detenze= závěr přejde v úžinu, která postupně zaniká.