Fonetika- zkouška

Abruptivnost – neabruptivnost (glottalizovanost – neglottalizovanost)

Akusticky se abruptivnost jeví jako ostré ukončení spektra, u fonémů neabruptivních je spektrum ukončeno méně ostře; artikulačně je abruptivnost založena na sevření hlasové štěrbiny. (pozn.) Tento distinktivní rys se v nám blízkých jazycích nevyskytuje

Tonické distinktivní rysy:

Gravisivost (tupost) – akutovost (negravisovost, ostrost)

Akusticky je gravisovost dána nízkými frekvencemi spektra, vysoké frekvence ve spektru jsou typické pro fonémy s příznakem ostrosti; artikulačně vzniká gravisovost větším prostorem v dutině ústní, provází proto hlásky s artikulací na okraji artikulačního ústrojí. Distinktivní rys gravisovosti je přítomen u vokálů /u/, /uː/, /o/, /oː/, při jejichž výslovnosti v zadní části ústní dutiny je prostor úst relativně volný (ve srovnání s /ɪ/, /e/, v nichž jej zčásti vyplňuje jazyk). U konsonantů jsou gravisové labiály, veláry a laryngály, ostatní jsou negravisové.

Mollovost (snížení) - nemollovost Akusticky se mollovost

projevuje celkovým posunem spektra hlásky dolů, nemollové jsou bez tohoto snížení; artikulačně je rys založen na zmenšení retního otvoru (artikulačně ´labializovanost´) nebo zkrácení hrdelní dutiny (velarizace artikulace). Rozdíl mollovosti se v nám blízkých jazycích neuplatňuje. Tento distinktivní rys bývá označován i termínem labializovanost nebo velarizovanost podle způsobu tvoření rysu v jazyce.

Durovost (zvýšení) - nedurovost

Akusticky se durovost projevuje posunem spektra výše, a to zejména v oblasti F2, u nedurových posun není; artikulačně je protiklad založen na zmenšení ústní dutiny při realizaci durových fonémů, jehož se dosahuje posunem jazyka k palatu; současně se zvětšuje hrdelní dutina. Distinktivní rys durovosti se v češtině neuplatňuje; je využíván např. v ruštině nebo polštině u konsonantů (rozdíl /m/ – /mʲ/; /s/ – /sʲ/ atd.). Tato opozice je u mnoha autorů označována jako opozice palatalizovanosti – nepalatalizovanosti, tj. tradičním termínem vycházejícím z artikulační podstaty rozdílu

Dlouhá kvantita – nedlouhá kvantita

Vlastnost celé slabiky, jako prozodém, který může být v určitém úseku užit pouze jednou. Toto pojetí pro češtinu nevyhovuje, česká kvantita je vokalickou vlastností nezávislou na pozici slabiky ve slově a tomu odpovídá i její využití. Akusticky je protiklad založen na relativní délce trvání akustického signálu, artikulačně je dán relativním trváním tvoření. Kvantita jako distinktivní vlastnost u vokoidů, která je nezávislá na přízvuku nebo pozici slabiky ve slově, je samostatným fonologickým jevem češtiny; jde o vlastnost stálou, zatímco v blízké slovenštině jde o vlastnost dík rytmickému zákonu neutralizovatelnou.

Vibrantnost– nevibrantnost

Akusticky je vibrantnost založena na kolísání charakteristik ve spektru, artikulačně je dána proměnlivostí úžiny. Tento distinktivní rys odlišuje fonémy /ʒ/= ž a /ř/, uplatní se i při diferenciaci /l/ a /r/