Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Fonetika- zkouška

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (34,29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

šum (ve slezských nářečích) 4. Intervokalické oslabování- mezi dvěma vokály se některé konsonanty ztrácejí (záležitost nářečí) ASIMILAČNÍ ZMĚNY 1. Asimilace znělosti- podléhají jí všechny párové souhlásky, je obligatorní a spisovná, je součástí zvukové existence našeho jazyka, v ČJ je v zásadě regresivní 2. Asimilace artikulační- artikulační přizpůsobení sousedních hlásek může vést ke sblížení až zjednodušení skupiny: místa- ve spisovné řečipoziční varianty „m“ a „n“ ve slovech jako maminka, tango, tramvaj, dále typnepalat. se mění v palat.(měkčení)- hoďňe, puňťík, v nespisovném jazycepřiblížení prealveolárního s postalveolárním č- hesčí, roščilenej způsobu: namísto okluzivy a konstriktivy se vysloví jedna semiokluziva, spis. „ts, tš“ uvnitř slova splyne v „c, č“ (děckí, lické, mněsckí) 3. Vokálová harmonie- distanční asimilace mezi vokály, v češtině zejména au cizích slov (peloton- peleton, medecína) 4. Metateze- přeskupování hlásek nebo slabik ve slově (žlička, levorver, velryba) 5. Elize- vypouštění hlásek ve slově, může být i spisovné (cený, vyší), nespis. (vlasňí, přídu, dyť, řbitof) 6. Proteze- vložení hlásky na počátek slova začínajícího na samohlásku (vokno, Holomóc) 7. Epenteze- vložení hlásky do slova. V ČJ se týká především V a v některých případech spisovná (osum, v nářečí štamprdle) 8. Hiátová hláska- vložení „j“ do přejatého slova mezi dva různoslabičné vokály, z nichž jeden je „i“ (médijum, lijána) 9. Apokopa- odpadnutí slabik na konci slova (spis. kilogram-> kilo, nespis. na shledanou-> nashle) 10. Synkopa- ztráta slabiky uvnitř slova (morfofonologie-> morfologie) 11. Hyperkorekce/ Hyperartikulace- chybné vkládání hlásek (součastnost, domáctnost, bizardní) Foném- jednotka jazyka, jejíž postavení je dáno pozicí v systému, abstraktní jednotka, minimální zvuková jednotka schopná rozlišit význam, kritéria určení fonémů: metoda minimálních párů, komutační test, fonologická opozice Alofon- zvuková realizace fonému, varianta fonému: jeden foném se může v řeči realizovat více než 1 tónem/ hláskou Základní alofon- typický reprezentant s maximem diferencujících vlastností fonémů Poziční alofon- vzniká pod vlivem hláskového okolí, je obligatorní (spodoba znělosti)

Témata, do kterých materiál patří