Filozofie - zk. Pichová

- Znalost je ospravedlněné pravdivé přesvědčení

● Korespondenční teorie : je klasický pohled, který zastával Aristotelés (384 př. n. l. - 322 př. n. l.) a středověká filosofie. Pohlíží na pravdu jako shodu mezi poznáním a věcí (skutečností):

- „Pravdivé je říci o něčem, co je, že to je, a o něčem, co není, že to není.“ Aristotelés

- „Pravda je shoda skutečnosti s poznáním.

● Koherenční teorie : pohlíží na pravdu jako na koherentní řadu výroků. Řada výroků jsou obvykle výroky, které nejlépe vysvětlují nebo nejúplněji popisují svět.

● Konsensuální teorie pravdy (autorem je Charles Peirce) pohlíží na pravdu jako cosi, na čem se shodne určitá skupina lidí, např. kompetentní odborníci.

● Pragmatismus : se domnívá, že pravda je úspěchem praktických důsledků myšlenky, tj. je totožná s užitečností.

● Epistemické štěstí : nahodilé

- př.: Pan Novák sází pořád stejná čísla do sportky. Až se jednou stane, že ty čísla padnou a on vyhraje. Z tohoto ještě nevyplývá, že tyto čísla padnou i v dalších pokusech.

● Gettier | Mince v kapse :

- Předpokládejme, že Smith a Jones se ucházejí o jisté pracovní místo. Předpokládejme

také, že Smith má silný důvod být přesvědčen o následující :

• Jones získá onu práci a Jones má v kapse 10 mincí.

• Smithovým důvodem pro to může být třeba ředitelovo ujištění, že místo nakonec získá Jones, a také, že před deseti minutami sám Smith přepočítal mince v Jonesově kapse.

• Ten, kdo získá onu práci, má v kapse deset mincí.

• Jenže Smith neví, že on sám má v kapse deset mincí a tuto práci nakonec dostane on.

• Tedy předpoklad, že práci dostane ten, kdo má v kapse deset mincí je pravdivá, i když ji Smith myslel, že to nebude on sám, ale pan Jones.

● Relativismus : přístup k poznání, který se snaží zpochybnit, že pravda je jen jedna

- mohli bychom totiž říct, že každý má svou vlastní pravdu, ale musíbe stanovit nějáké meze.

- Relativismus byl spojován s posmodernou na sklonku 19. Stol.

4. Filozofie mysli

● Teorie mentálních stavů : Z této teorie vyplívá, že o čem nevíš, to tě nebolí – aby něco bylo špatně, musíme vnímat, že je to špatné.

● Turingův test : Turingův test (pojmenovaný podle svého tvůrce Alana Turinga, který jej prezentoval roku 1950) je pokus, který má za cíl prověřit, jestli se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.

- Průběh testu[editovat - Turingův test probíhá tak, že do oddělených místností umístíme jednak testujícího, jednak předmět zkoumání (např. počítač s příslušným programem) a nějakého dalšího člověka. Testující poté klade otázky v přirozené řeči a předává je do druhé místnosti, kde je zodpoví buď počítač, nebo druhý člověk (což se rozhodne náhodně). Odpovědi jsou předávány zpět testujícímu (samozřejmě v nějaké neutrální podobě, např. vytištěné na papíře). Pokud testující nedokáže rozpoznat, jestli komunikuje se strojem, nebo s člověkem, pak tato umělá inteligence splňuje Turingův test.