Otázky ke zkoušce

aktivizace společnosti:

• disent a opoziční struktury (viz otázka 49)

• petice za odluku církve a obnovení náb. svobod (1988)

• petice Několik vět (červen 1989)

• 1988 - 1989 - masové protirežimní demostrace

• zásah proti demonstraci 17.11.1989 se stává režimu osudným ..

Samotná tranzice proběhla velice rychle a ústavní pořádek zděděný po režimu minulém se stal kvůli zákazu majorizace příčinou první ústavní krize po převratu →

→ zvýraznění dichotomie politické kultury české a slovenské → myšlenka rozdělení republiky

1. Ústavní vývoj v letech 1989-92

• 17. listopad 1989 – pád komunistického systému v ČSSR

• první změnou byl ústavní zákon z 29. listopadu, který rušil článek 4 – přijalo jej Národní shromáždění zvolené v roce 1986 a doplněné podle uvážení Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí – kooptace, v případě uprázdnění poslaneckého místa se neměly konat nové volby, ale nového člena si volil zákonodárný sbor sám

• změna prezidentského slibu 28.prosince 1989 – 29. prosince text pronesl Havel

• volný mandát

• Sněmovna lidu – 150 poslanců

• Řešil se název a symboly republiky

• Červen 1990 – volby – na 24 měsíců – stejně pro prezidenta, ale nedařilo se zvolit, takže od července 1992 jsme neměli prezidenta

• Březen 1990 – změněn název na Československá federativní republika, pro Slováky Česko-slovenská federativní republika – tzv. pomlčková válka – počátek rozpadu

• Duben 1990 – další název: Česká a Slovenská federativní republika

• Září 1990 ústavně zrušena Národní fronta

• Listopad 1990 zákon o navrácení majetku

• Leden 1991 uvození Listina základních práv a svobod zákonem

• Červen 1992 volby

• 17.července 1992 Deklarace SNR o svrchovanosti Slovenské republiky („...tisícileté úsilí slovenského národa o svéprávnost se naplnilo...“)

• 1. září 1992 SNR schválila Ústavu Slovenské republiky

• 16. prosince 1992 schválena ČNR Ústava České republiky

• 25. listopadu 1992 odhlasovalo Národní shromáždění ústavní zákon o zánik ČSFR k 31.prosinci 1992 – ČR ani SR nesměly používat původních státních znaků

• 31. prosince 1992 oficiální zánik ČSFR

• dělení:

  • územní princip

  • princip podílu počtu obyvatel

2. Rozpad federace

• základní 2 podněty rozpadu lze hledat v převratu v roce 1989:

• ústavní problémy:

  • komunistický charakter Ústavy a její značné nedostatky, které se při faktické nefunkčnosti parlamentu během komunistické éry neprojevily

  • ústavní zákaz majorizace = článek zabraňující přehlasování jednoho národa druhým > pro přijetí/odmítnutí ústavního zákona nebo volbu prezidenta muselo hlasovat pro minimálně 38 českých i slovenských poslanců Sněmovny národů (1/10 poslanců FS ve Sněmovně národů tak mohla blokovat celý parlamentní proces, i když by oponovala zbývajícím 269 členům FS) > zákaz majorizace tak znamenal veto jednoho národa proti druhému a zároveň vytvářel velký tlak na nutnost vytváření koalic (což nikdo nechtěl, a proto došlo k ústavní krizi)