Otázky ke zkoušce

• česká specifika – socialismus s lidskou tváří, sociální kontrakt

43. Období destalinizace, česká reflexe, socialistická společnost a ústava 1960

• 1953 krize sovětského bloku, Moskva se snaží vypořádat se zločiny stalinského období, mění i směřování zahraniční politiky, založení Varšavské smlouvy 1955, zklidnění mezinárodních vztahů, v září 1953 vyhlášen „nový kurs“ (mírnější postup vůči středním vrstvám, přechodně zastavena násilná kolektivizace atp.)

• u nás v roce 1949 nastaven represivní trend trvající ještě nějakou dobu po smrti Gottwalda

• X. sjezd KSČ (1954) - konstatoval úspěchy, potvrdil dosavadní linii

• volby 1954 – jednotná kandidátka NF získává 97 % hlasů (definitivní ovládnutí společnosti)

• dočasné znejistění přichází po roce 1956 v souvislosti s XX. sjezdem KSSS a odhalením kultu osobnosti (odhaleny zločiny spáchané v SSSR ve jménu socialismu a Stalina), posléze nejistota vyvolaná událostmi v Polsku a v Maďarsku (potlačena lidová povstání sovětskými tanky)

• v KSČ a jí podřízených organizacích diskuze snažící se opatrně poukázat na nedostatky stranické linie

• diskuze skončeny v červnu 1956 – proslov A. Novotného a V. Širokého obrací pozornost zpět k nutnosti dobudovat základy socialismu

Ústava 1960:

Obecně:

• přijata 11. 7. 1960 jako ústavní zákon 100/1960 Sb.

• prohlášení, že v ČSR byl již vybudován socialismus, nyní snaha soustředit se na budování komunismu (konečné fáze dějin), dále ústava hovořila o společenském zřízení, právech a povinnostech občanů, NS, prezidentovi, vládě, Slovenské národní radě (SNR), národních výborech, soudech i prokuratuře

• ústava se skládala z úvodního prohlášení a devíti hlav (112 článků)

• výrazná novinka – článek 4 zakotvující vedoucí úlohu KSČ (tj dobrovolných a uvědomělých občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence)

• změna názvu na Československá socialistická republika

• heraldická úprava státního znaku

• odstranění slovenského Sboru pověřenců (jediným slovenským orgánem zůstala Slovenská národní rada; bez faktických pravomocí)

• v roce 1968 změna ústavním zákonem o československé federaci

Zákonodárná moc:

• ústava posílila moc NS, formálně se stalo nejmocnějším orgánem

• funkční období zkráceno na 4 roky

• aktivní a pasivní volební právo beze změny

• NS nově plnilo i funkci ústavního soudu

• NS mohl zrušit zákon vydaný SNR, nařízení nebo usnesení vlády, nařízení krajských národních výborů v případě, že měl za to, že porušují ústavu

• NS volilo a odvolávalo členy Nejvyššího soudu

• stanoven nový census na usnášení NS – minimálně poloviční účast

Výkonná moc:

• beze změny

Soudní moc:

• ústava proklamovala, že soudy a prokuratura chrání socialistický stát, jeho zřízení, práva a organizaci; také ustanovila, že soudy svou činností vychovávají občany k oddanosti socialismu

• soudní soustavu tvoří: Nejvyšší soud, krajské soudy, okresní soudy, místní lidové soudy

• Nejvyšší soud – nejvyšší soudní orgán; soudce volí NS

• soudce krajských soudů volí krajské národní výbory

• soudce okresních soudů volí občané přímým, rovným a tajným hlasováním

• mandát soudců je imperativní, soudci jsou povinni informovat o své činnost voliče nebo zastupitelské sbory, které je zvolily