Otázky ke zkoušce

první poválečná vláda (Fierlinger) byla tedy výsledkem jednání exilových center a z participace na vládě byli předem vyloučeni představitelé domácího odboje, vláda se opírala o v Moskvě předjednaný Košický vládní program

druhou vládu (Gottwald) sestavily na základě předvolební dohody všechny strany sdružené v NF, vláda se opírala o stoprocentní většinu – neexistence parlamentní opozice

politický exil se v zásadě dělil dle vztahu ke Košickému vládnímu programu

• košický: strany, které se podílely na budování Třetí republiky (ČSNS, ČSSD, ČSL, DS)

• protikošický: strany, které nemohly být po roce 1945 obnoveny (agrárníci, živnostníci a ČSND)

• dále Zenkl, Ripka, Ingr, Peroutka, Tigrid, F. Moravec aj.

• neexistovala zastřešující organizace

Hlavní české politické strany

Komunistická strana

do 1946 měla vyčkávací strategii a masivně rozšiřovala členskou základnu

po volbách 1946 získala resort vnitra a její sympatizant Ludvík Svoboda obsadil obranu

silný vliv v oblasti informačních zdrojů a médií

v čele stál předseda Klement Gottwald a generální tajemník Rudolf Slánský

Československá strana národně socialistická

její poválečná obnova vzešla ze dvou proudů: a) londýnského exilu: Ripka, Stránský, Drtina b) domácí ilegální: Fráňa Zemínová

v čele stál Petr Zenkl

postupně dochází ke sbližování programatiky s ČSL

„pokud mohl v parlamentních volbách 1948 někdo porazit KSČ, byla to ČSNS“

Československá strana lidová

„nejpravicovější“ strana: Šrámek, Hála, Klimek

nejsilnější spřízněnou organizací byl tělovýchovný Orel, který se ovšem početně nemohl měřit se Sokolem

Československá strana sociálně demokratická

předseda Fierlinger zastupoval komunizující křídlo strany

sociálně demokraticky orientovanou frakci vedl Bohumil Laušman

ačkoliv na sjezdu ČSSD 11/1947 zvítězila antikomunistická frakce, ani jeden ze tří ministrů (Tymeš, Jankovcová, Majer) se 20. 2. 1948 k demisi nepřipojil

Československé parlamentní volby 1946

volby do jednokomorového Ústavodárného shromáždění 26. května 1946, kandidovat mohly jen strany NF

(„levicování“ spektra) první volby po druhé světové válce, které byly zároveň jediné do nástupu komunistů k moci, limitovaná volební soutěž

krátce před volbami byla volební způsobilost snížena z 21 na 18 let, zavedeny tzv. bílé lístky (prázdné lístky)

české země (KSČ, ČSD, ČSL, ČSNS), Slovensko (DS, KSS, SSL, SP).

zvítězili a své postavení upevnili s obrovským náskokem komunisté (40,17% a 93 mandátů, z KSS to bylo mandátů 114), na Slovensku zvítězila DS (62% hlasů a 43 mandátů, musela ustoupit 30% komunistům)

38. Režim a instituce Třetí republiky

Politický systém Československa 1945-1948 – pretotalitní model

• 1943 – Beneš uzavírá v SSSR smlouvu o přátelství

  • důsledek mnichovského zklamání