Otázky ke zkoušce

44. Politický systém ČSSR v 60. letech, vývoj v KSČ a tzv. Tání.

klasifikace

hlavním nositelem výkonné moci zůstávala formálně vláda, avšak v praxi ji vykonával Ústřední výbor KSČ a jeho první tajemník jako neformální premiér; vnitřní struktura ÚV přitom kopírovala strukturu ministerstev

československá politika plně podléhala diktátu Sovětského svazu

Období 1958 – 1968

kvazipluralistický posttotalitarismus

existuje větší interakce mezi vůdci a společenskými skupinami > konflikt se stupňuje

frakcionalizace strany

byrokracie již není zcela schopna zamezit participaci intelektuálů

Období 1968

demokratizující se pluralistický posttotalitarismus

ukončen invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968

Vývoj ústavnosti

Socialistická ústava z 11. 7. 1960

obsahuje prohlášení, že v Československu již byl vybudován socialismus > změna názvu na ČSSR

zakotvila vedoucí úlohu KSČ ve společnosti

ústavní zákon o československé federaci z 27. 10. 1968 s účinností od 1. 1. 1969

Zákonodárná moc

předsedou NS Zdeněk Fierlinger (do 1964), po něm se předsedou stal B. Laštovička, kterého v době Pražského jara vystřídal Smrkovský

NS mělo 300 členů volených na 6 let, mandát byl chápán jako imperativní (vázaný k loajalitě se stanoviskem strany)

zákon, který prezident odmítl podepsat, mohl parlament prosadit nadpoloviční většinou všech poslanců

socialistická ústava pravomoci NS značně rozšířila, čímž z něj učinila nejmocnější státní orgán, který prakticky kontroloval i judikativu

NS mohlo zrušit vládní nařízení, zákon SNR i obecně závazné nařízení krajského národního výboru

Výkonná moc

Prezident

generálním tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný

během jeho prvního mandátu došlo k přijetí ústavy, která zkracovala prezidentování ze sedmi na 5 let

svůj druhý mandát nedokončil a v souvislosti se změnami ve Straně abdikoval 22. 3. 1968, kdy jej střídá někdejší ministr obrany a politický vězeň generál Ludvík Svoboda

Vláda

premiérem Viliam Široký (do 1963) – pak nahrazen Lenártem, jehož na počátku obrodného procesu vystřídal Oldřich Černík

klíčová role Státní bezpečnosti

Judikativa

dle Ústavy 9. května: Nejvyšší soud, Nejvyšší vojenský soud, Správní soud

soudní senáty se skládaly ze soudců z povolání a soudců z lidu, které jmenovaly příslušné národní výbory

mandát soudců byl čtyřletý a imperativní

„Samospráva“ a státní správa

veřejnou správu vykonávaly národní výbory, na jejichž personálním utváření se rozhodujícím způsobem podílely Akční výbory

hierarchie národních výborů

zásadní změnu přinesl zákon 36/1960 O územním členění státu:

• 7 krajů + Praha

• v důsledku zrušení některých okresů se předpokládalo posílení úlohy místních národních výborů

• posílení postavení národních výborů

• prodloužení funkčního období NV ze tří na čtyři roky