Otázky ke zkoušce

49. Opoziční platformy, Charta 77

• opozice domácí a exilová

• disent na domácí scéně byl velice heterogenní, chybí formální organizovanost

• v první polovině r. 1969 přetrvává aktivizace (petice, stávky, demonstrace), upálení J. Palacha a J. Zajíce

• v druhé polovina roku pak již potlačení masových opozičních aktivit

• série procesů s opozicí (exkomunisté, studentští vůdci, Hnutí revoluční mládeže, členové ČSS z Brna)

• v 70. letech opoziční aktivity utichají (pouze dopisy, petice), ale přichází Charta 77

Charta 77

• vznikla 1. 1. 1977

• z důvodu

  1. nenaplnění ustanovení Závěrečného dokumentu KBSE (Helsinki), zavedeno do Sbírky zákonů, ale nedodržováno

  2. zásahu proti hudebnímu undergroundu

• Chartu podepisují exkomunisté, názorově rozrůzněný demokratický proud a underground (nakonec celkově cca 2000 podpisů)

• obsahově nešlo o útok proti zřízení nebo radikální odmítnutí režimu, politické ambice chyběly, Charta upozorňovala na rozpor mezi propagandou a realitou

• nabízejí dialog

• kampaň ve sdělovacích prostředcích proti Chartě (článek Ztroskotanci a samozvanci), také tzv. Anticharta

• mluvčí: Jan Patočka (umírá v březnu 1977 po výslechu), Václav Havel, Jiří Hájek

• mnoho dalších signatářů vězněno, persekuováno, sledováno…

• Charta pomohla sjednotit opoziční iniciativy k jednomu vztažnému tématu - lidským právům

další opoziční platformy:

Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS)

• prohlášení r. 1978

• stíháni a persekuováni

• nevelký počet disidentů, takže rychlé oslabení

Hnutí za občanskou svobodu

• iniciátor Rudolf Battěk

• i politický charakter a program

Demokratická iniciativa

• lidé kolem Emanuela Mandlera

• opozice vůči Chartě

Klub za socialistickou přestavbu - Obroda

• reformní komunisté

• snaha o navázání dialogu

50. Krize a krach komunistické soustavy, listopad 1989.

• podle K. Vodičky byla krize a následný kolaps komunismu způsoben motivační krizí, motivační dekrescence jako systémový problém - neschopnost motivovat lidi k hospodářským výsledkům vedla k pasivitě a zatvrzelosti, „sestupná spirála“

• (jde to obtížně zestručnit, zde doporučuji přečíst krátký odstavec ve Vodičkovi str. 107 - Motivační dekrescence - rakovina reálného socialismu, dostupné v minulých poskytovnách)

• občané se odcizují společenskému systému

ekonomické problémy 80. let 20. století:

• faktor státního vlastnictví - vše v rukou abstraktního vlastníka (=státu), chybí efektivita v nakládání se stáním majetkem

• faktor centrálního plánování - systém plánování mezi centrem a výrobcem vyvolával skryté rezervy v produkci (důležité plnit plán, nikoli vyrábět lepší či více produktů)

• faktor kádrové politiky strany - neodměňuje výkon, ale loajalitu

• další nešvary: nepotismus a korupce

• pokřivení tvorby cen - nikoli nabídka a poptávka

• chybějící konkurence mezi podniky, často monopolní postavení

• systém poznal meze extenzivního růstu (více viz ot. 48), neochota přejít k intenzivnímu hospodářství

• neschopnost systému reagovat na velice dynamické změny uvnitř společnosti

• „plíživá eroze reálného socialismu“

• SSSR přikračuje k perestrojce (důsledky viz ot. 48)

• perestrojka má být „postupnou socialistickou demokratizací“

• původně neměla stranická oligarchie vůbec v záměru odevzdat moc, pouze kroky k odstranění demotivujících prvků

• v důsledku ale nastoupena opatrná cesta liberalizace