Otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
46. Třetí odboj, jev emigrace, vývoj v exilu
Tímto názvem je označována především jeho ozbrojená forma v první polovině 50. let. Později, kdy bylo i největším optimistům zřejmé, že odpor proti komunistické totalitě je dlouhodobá záležitost, přebíral podobu spíše informační války, která trvala až do listopadu 1989.
Do třetího odboje byli zapojeni spíše jako jednotlivci především příslušníci bývalých nekomunistických stran, nekomunistický odboj za II. světové války, vojáci a důstojníci našich zahraničních jednotek na Západě, Židé a katolická církev. Vykonstruované politické procesy počátku 50. let (Píka, Horáková, Slánský) měly mít ale spíše zastrašovací efekt na společnost a nesoudily skutečnou odbojovou činnost. Při hledání viníků uvnitř KSČ byli perzekuováni paradoxně levicoví účastníci španělské občanské války a příslušníci jugoslávských partyzánských oddílů.
Nejmasovějším projevem nesouhlasu s komunistickým režimem byla emigrace. V letech 1948-1951 emigrovalo asi 25 000 občanů. Vlna represí v letech 1948-1953 prakticky zničila organizovanou protikomunistickou opozici. Na rozdíl od protektorátu se nepodařilo zorganizovat významné podzemní hnutí odporu. Zoufalé akty individuálního odboje (bratři Mašínové) zůstaly izolovanými akcemi.
47. Poinvazní období, zákon o československé federalizaci 1968 a jev federalismu
V poinvazním období v roce 1968 byl v rámci společenských, politických a právních změn přijat ústavní zákon 143/1968 Sb. O československé federaci, který nahradil dosavadní hlavu III-IV ústavy. Tímto zákonem byla provedena federalizace státu, dosavadní unitární stát byl přeměněn ve federativní stát dvou rovnoprávných národů, Čechů a Slováků. ČSSR tedy tvořila Česká soc. rep.(ČSR) a Slovenská soc. rep.(SSR). Nově vytvořený dvoukomorový zákonodárný orgán se jmenoval Federální shromáždění a skládal se ze dvou rovnoprávných sněmoven-Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Pro přijetí významných zákonů a státního rozpočtu platil zákaz majorizace - poslanci za ČSR a SSR hlasovali odděleně. K přijetí zákona bylo třeba třípětinového souhlasu obou sněmoven, což vedlo po roce 1989 k značné těžkopádnosti mechanismu.
Vedle vlády federální byly vytvořeny vlády republikové a také republikové zákonodárné orgány (Česká národní rada a Slovenská národní rada). Byl znovu ústavně upraven také ústavní soud, reálně však nebyl ustanoven.
48. Byrokratický reálný socialismus 70. a 80. let.
chronologické rozdělení:
od r. 1969 do počátku 70. let - probíhá vlastní normalizační proces
od první čtvrtiny 70. let do druhé poloviny let 80. - stabilní fáze, jde o normalizované období (samotný proces již nepokračuje), užívá se termínu „zamrznutí“ režimu
závěr 80. let - neschopnost režimu reagovat na dynamické změny ve společnosti, proces tranzice