Závěrečná zpráva - Komplexní zahraniční cvičení v terénu (Slovinsko)

Ve stromových porostech a v křovinách se můžeme setkat s druhy submediteránními, mezi něž patři např. habrovec východní (Ostrya carpinifolia), jasan zimnář (Fraxinus ornus), dub pýřitý (Quercus pubescent), kaštanovník setý (Castanea sativa), habr východní (Carpinus orientalis). Na stejných stanovištích se uplatňuje i řada druhů mediteránních, např. dub cesmínovitý (Quercus ilex), vavřín (Laurus nobilis), olivovník evropský (Olea auropaea), fíkovník smokvoň (Ficus carica). V podrostu stromové vegetace se uplatňují rostliny liánovitého vzrůstu, např. mořena (Rubia peregrina) a chřest (Asparagus acutifolius). Na odlesněných místech jsou často rozsáhlé porosty polokeře vítečníku sítinolistého (Spartium junceum). Zajímavé typy vegetace hostí zejména zasolené půdy a skalnaté svahy na mořském pobřeží. Skupina druhů vázána na tento biotop není početná, ekologicky a fyziognomicky však je velmi zajímavá, určující ráz krajiny (WRABER, 1994).

Typickým zástupcem vegetace, která se vyskytuje na skalnatých pobřežích, ovlivňovaných slaným sprejem, je sukulentní druh z čeledi miříkovité Crithmum maritimum (MUCINA, 1997).

Vodní vegetaci slaných mořských vod tvoří druhy Zostera marina, Cymodocea nodosa a Posidonia oceanica (MUCINA, 1997, WRABER, 1989).

Na skalách a zídkách vzdálených od moře a tudíž neovlivněných slanou vodou se vyskytuje bylinné společenstvo s druhy drnavec palestinský (Parietaria judaica) a mavuň červená (Centhranthus ruber) (MUCINA, 1989).

Nepřehlédnutelnou dominantu v krajině tvoří na vlhkých místech se vyskytující až 6 m vysoké porosty rákosovité trávy Arundo donax. Nejběžnějšími druhy trav v těchto společenstvech jsou troskut prstnatý (Cynodon dactylon) a pýr plazivý (Elymus repens), nápadný je vytrvalý druh čiroku (Sorghum halepense) (ROTREKLOVÁ, LOSOSOVÁ, 2004).

19. Fauna středomořské oblasti

U suchozemských živočichů se kombinuje vazba na teplé a vodní prostředí. Nalézáme zástupce známé i od nás, případně teplomilné druhy (stonoha Scolopendra spp., mnohonožka Julus mediterraneus, kudlanka Mantis religiosus, saranče Acrida mediterranea, cikády Tibicen spp. aj.). Plazi jsou zastoupeni teplomilnými ještěrkami (j. zední, j. italská, případně dalšími dříve jmenovanými). Stejně i ptáci a savci jsou zastoupeni běžnými druhy, známými i ze střední Evropy, ale i druhy teplomilnými: cistovník rákosníkovitý (Cisticola juncidis), sedmihlásek švitořivý (Hippolais polyglotta), pěnice vousatá (Sylvia cantillans), p. bělohrdlá (S. melanocephala), strnad viničný (Emberiza cia) (GEISTER, 1995).

Submediterán – moře

V mořském prostředí můžeme při sportovním potápěni pozorovat přisedlé sasanky (nejčastěji s. hnědá Anemonia sulcata), méně medúzy. Z mnohoštětinatců nalezneme zřídka některé bloudivce (nereidka Nereis, palolo Eunice), častěji sedivce (rournatec paví Sabella pavonia aj.). Lehce lze nalézt svijonožce – nejčastěji Balanus balanoides.
Hojné jsou nejrůznější druhy krabů (Pachygrapsus), krevet (Palaemon spp.),
raků-poustevníčků (Eupagurus spp.), méně volných raků. Při sběru ulit plžů jsou nejčastější kořistí přílipky (Patella coerulea), kotouč obecný (Monodonta turbinata) a ostranky (častěji o. tupá M. trunculus). Poměrně často lze nalézt prázdné ulity jehlanky obecné (Cerithium vulgatum) a ušně mořské (Haliotis tuberculata). Z dvouchlopňových lastur mlžů je pro danou oblast typická slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis). Na kamenitých březích lze sbírat sepiové kosti. Stejně tak lze nalézt i schránky ježovek zbavené ostnů. Živí jedinci jsou na některých úsecích pobřeží velmi hojní, jsou schopni se zavrtávat do vápencového podkladu. Velmi podobná je nevrtající j. černá (Arbacia lixula). Pod kameny se ukrývají hadice (Ophyocomina nigra, Ophiothrix fragilis) i hvězdice (Astropecten aurantiacus, Marthasterias gracilis), někdy i mladí sumýši Holothuria polii. Na kamenech spatříme i některé zástupce pláštěnců (Tunicata – Aplidium conicum, Diazona violacea). Ryby jsou zastoupeny hlavně mořany (Diplodus spp.), pyskouny (Labrus spp., Crenilabrus spp.), hlaváči (Gobius spp.), slizouny (Blennius spp.). Z ostatních obratlovců vázaných na vodu je nutno připomenout kormorány (k. chocholatý, k. velký a výjimečně k. malý – Phalacrocorax aristotelis, P. carbo a P. pygmaeus), racky (r. bělohlavý a bouřní Larus cachinnans a canus /žlutozobí/, r. chechtavý a černohlavý – L. ridibundus a L. melanocephalus /červenozobí/) a rybáky (r. obecný, malý a černý – Sterna hirundo, S. albifrons a Chlidonias niger) (RYCHNOVSKÝ, VLK, 2004).