Závěrečná zpráva - Komplexní zahraniční cvičení v terénu (Slovinsko)

Podle území Krasu se stejným názvem, psáno na začátku malým písmenem, označujeme typ povrchu bez povrchových vodních toků a s typickými povrchovými a podzemními tvary georeliéfu. Z velkého počtu probádaných i dosud neobjevených jeskynních systémů jsou z území Klasického krasu nejvíce známé Postojnské jeskyně, ležící v krasovém území Dinárské oblasti a Škocjanské jeskyně, ležící v krasovém území Středozemské oblasti (ŠUSTERŠIČ, 2004).

11. Flóra a vegetace Dinárské oblasti

Dinárská oblast se rozkládá jihovýchodním směrem od údolí řeky Soča až ke slovinsko-chorvatské hranici (WRABER, 1969).

Přirozenou a polopřirozenou vegetaci této oblasti tvoří především rozsáhlá lesní společenstva v různých nadmořských výškách (ROTREKLOVÁ, HABIČ, LOSOSOVÁ, 2004).

V nejnižších partiích Dinarid, v nadmořských výškách do 1 100 m, jsou rozšířeny bučiny. Ve stromovém patru těchto bučin se dále vyskytují druhy javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyka (A. campestre j), jeřáb muk (Sorbus aria), v keřovém patru najdeme plamének plotní (Clematis vitalba), hloh jednoblizný (Crataegus monogyna), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Z bylin jsou diagnostickými druhy samorostlík klasnatý (Actaea spicata), razilka smrdutá (Aposeris foetida), kopytník evropský (Asarum europaeum) aj. Pro tato společenstva je charakteristický výskyt submediteránních druhů, např. kaštanovník setý (Castanea sativa), jasan zimnář (Fraxinus ornus), dub cer (Quercus cerris), listnatec (Ruscus aculeatus). (ROTREKLOVÁ, HABIČ, LOSOSOVÁ, 2004).

Ve vyšších polohách Dinarid se vyskytují bukové lesy. Tyto lesy se vyskytují v nadmořských výškách 700–1200 m v oblastech vrchovin Trnovski Gozd, Kočevski Rog a v masivu Sněžníku. Z dřevin se kromě buku vyskytují jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra). Keřové patro jedlobukových lesů je druhově chudší nežli v podhorských bukových lesích. Rostou zde brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), zimolez alpský (Lonicera alpigena), z. pýřitý (L. xylosteum) a líska obecná (Corylus avellana). Ojediněle zde najdeme tis červený (Taxus baccata), který je v této oblasti chráněným druhem. V bylinném patru najdeme druhy samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sleziník červený (Asplenium trichomanes), papratka samičí (Athyrium filix-femina), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) atp. V závislosti na hloubce a kamenitosti krasových půd, sklonu svahu a expozici se mění charakter lesa daný změnou poměru zastoupení buku a jedle. Mezi 1 100 až 1 200 m n. m. jedlí pozvolna ubývá, až zcela zmizí (ROTREKLOVÁ, HABIČ, LOSOSOVÁ, 2004).

12. Živočišstvo Dinárské oblasti

Díky jeho mnohotvárnosti nacházíme v Krasu rozdílné a svérázné biotopy, jejichž ekologické podmínky stanoviště podmiňují složení fauny (RYCHNOVSKÝ, VLK, 2004).