Závěrečná zpráva - Komplexní zahraniční cvičení v terénu (Slovinsko)

8. Živočišstvo Alpské oblasti

Společenstva živočichů nejsou díky své pohyblivosti zdaleka tak vyhraněná jako rostlinná. Setkáme se zde s mnoha známými druhy z našich podmínek a k nim přistupují druhy vyloženě horské. Mezi ně bezesporu patří: listokaz (Hoplia farinosa), tesařík alpský (Rosalia alpina), bělásek alpský (Synchloe callicide = Pieris bryoniae), tmavě hnědí okáči rodu Erebia, vzácní jasoni – dymnivkový a červenooký (Parnassius mnemosyne, P. apollo), (RYCHNOVSKÝ, VLK, 2004).

Z ryb má výjimečné postavení pstruh mramorovaný (Salmo marmoratus), žijící výhradně v řece Soča. V Julských Alpách leží čtrnáct jezer v nadmořských výškách 1 400–2 150 m. Postupně byly do jejich vod introdukovány čtyři druhy ryb: siven alpský (Salvelinus alpinus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) jako jeho potrava, jelec tloušť (Leuciscus cephalus) a karas obecný (Carassius carassiu). Mlok černý (Salamandra atra) je horský obojživelník Alp. Nalezneme ho jak v listnatých lesích, tak vystupuje až do klečového pásma. I v poměrně malých vodních plochách se vyvíjejí larvy čolka horského (Triturus alpestris). Ještěrka živorodá (Lacerta /Zootoca/ vivipara) vystupuje do nadmořských výšek i nad 2 000 m, stejně jako zmije obecná (Vipera berus), která však žije i pod 800 m n. m. Jako horské druhy ptáků můžeme kvalifikovat bělokura horského (Lagopus mutus), orebici horskou (Alectoris graeca), orla skalního (Aquilla chrysaetos), zedníčka skalního (Trichodroma muraria), kosa horského (Turdus torquatus), pěnkaváka sněžního (Montifringilla nivalis), lindušku horskou (Anthus spinoleta), kavče žlutozobé (Pyrrhocorax graculus) a ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). V nadmořských výškách nad 1 300 m nahrazuje známého zajíce evropského v zimě bíle zbarvený z. bělák (Lepus timidus). Na příhodných travnato-skalnatých lokalitách mezi 1 200 a 2 500 m n. m. žije svišť horský (Marmota marmota). Další charakterističtí horští savci jsou kamzík horský (Rupicapra rupicapra) a nedávno reintrodukovaný kozorožec horský (Capra hircus ibex). Pouze občasným hostem je medvěd (Ursus arctos) (RYCHNOVSKÝ, VLK, 2004).

ONDRÁŠEK (1998) považuje za pozoruhodné a vzácné orla skalního, sviště, kamzíka a kozorožce.

9. Dinárská oblast

Dinárská oblast se rozkládá mezi severnější Alpskou oblasti a jižnější Středozemskou oblasti. Zaujímá asi čtvrtinu Slovinska, leží v geotektonické jednotce Dinarid. Převládá zkrasovění povrchu, podzemní vodní odtok, vysychající jezera a mimořádná ekologická citlivost území. Dinárskou oblast tvoři především zkrasovělé náhorní roviny a pahorkatiny a mezi nimi doliny a roviny. Vzhledem k nadmořské výšce dělíme Dinárskou oblast na části vysokou a nízkou (MATYÁŠEK, ŠUŠTERŠIČ, 2004).

10. Kras

Kras je situován v Notranjsku, rozkládajícím se v Dinárské a Středozemské oblasti, na území tvaru trojúhelníku mezi Lublaní, italským Terstem a chorvatskou Rijekou. Karsologicky je tento tvar označován jako Klasický trojúhelník, anebo přesněji Klasický kras. Území je charakteristické všemi základními povrchovými a podzemními krasovými jevy, popsanými poprvé ve světové odborné literatuře. Vymodelovány byly podzemními a povrchovými zdrojnicemi krasové řeky Ljubljanice v převážně druhohorních vápencích (ŠUSTERŠIČ, 2004).