Závěrečná zpráva - Komplexní zahraniční cvičení v terénu (Slovinsko)

Krasové louky

Krasové louky jsou různorodé díky ekologickým podmínkám (rozdílná nadmořská výška, specifická sukcesní stádia, biogeografická poloha s mísením vlivů alpských, mediteránních, ale i panonských a ilyrských) i působení člověka. Pro svoji početnost a nápadnost jsou k hodnocení biologické a biogeografické heterogenity krasových luk využíváni motýli. Z nápadných druhů to jsou: otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), hnědásci (Melitaea didyma, M. trivia, M. britomartis v podobě endemické velmi tmavé krasové formy). Na kamenité výchozy jsou vázáni modrásci (m. Plebicula dorylas, m. vikvicový Lysandra coridon). Noční motýli jsou zastoupeni martináčem hrušňovým (Saturnia pyri), jehož housenky mohou při vyšších populačních hustotách výrazně ovlivnit hostitelské rostliny (některé ovocné stromy). Na podzim se setkáme s píďalkou Rileyana fove. Do krasu migrují mnozí lišajové (l. smrtihlav Acherontia atropos, l. oleandrový Daphnis nerii, l. svlačcový Agrius convolvuli) a kovolesklec gama (Autographa gamma). Z dalších nápadných hmyzích 79 druhů lze jmenovat tyto: ploskoroh skvrnitý (Libelloides /Ascalaphus/ macaronius), roháč obecný (Lucanus cervus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), t. bukový (C. scopoli), roháček kozlík (Dorcus paralleopipedus) aj. Příhodné podmínky nachází na krasových loukách plazi: žije zde největší ještěrka zelená (Lacerta viridis) i mnohem menší a vzácnější j. Horvátova (L. horvatii). Řidčeji se vyskytující hadi jsou zastoupeni až 2 m dlouhými užovkami: u. stromovou (Elaphe longissima) a u. pardálí (E. quatuorlineata) a dalšími druhy plazů. Na plazech závisí potravně někteří ptáci, např. orlík krátkoprstý (Circaëtus gallicus). Z dalších dravců se setkáme s orlem skalním (Aquilla chrysaetos) a sokolem (Falco peregrinus). Sovy zastupuje výr velký (Bubo bubo). Kromě nich hnízdí na skalních stěnách holubi skalní (Columba livia), oba druhy rorýsů (r. obecný Apus apus a r. velký A. melba). Ze savců zde žijí běžné druhy: rejskové, hraboši, zajíc, jezevec, liška, kuny, lasice a plši (TRONTEJL, 1998).

Lesy

Krasové lesy patří k nejrozsáhlejším lesním komplexům v Evropě (3 000 km²). Jsou vertikálně členité a tyto faktory umožňují přežívání velkých šelem: medvěd hnědý (Ursus arctos – až 300 jedinců), vlk (Canis lupus), rys (Lynx lynx) a kočka divoká (Felis sylvestris). Stromové dutiny poskytují úkryt stromovým netopýrům (netopýr stromový Nyctalus leisleri, n. velkouchý Myotis bechsteini aj.). Je pochopitelné, že v lesním i lučním prostředí se setkáváme i s dalšími druhy netopýrů při lovu potravy. Ptáci rozsáhlých lesních porostů mají na jedné straně blízko k synuzii horských ptáků, např. bělokur horský (Lagopus mutus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), jeřábek lesní (Bonasia /Tetrastes/ bonasia), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) aj. Na straně druhé zde žijí běžné lesní druhy (TRONTEJL, 1998).