Závěrečná zpráva - Komplexní zahraniční cvičení v terénu (Slovinsko)

6. Triglavský národní park

Téměř celé území slovinských Julských Alp zabírá Triglavský národní park (84 805 ha). Od vyhlášení parku v roce 1924 byl dvakrát rozšířen až do dnešní podoby. Sídlo správy je v Bledu. K nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším patří jednak sám Triglav (2000 m vysoká severní stěna), jednak Údolí Triglavských jezer. Triglavská jezera jsou rovněž pozůstatkem pleistocenního zalednění a tvoří je šest jezer. Nejvyšší nadmořskou výšku má jezero pod Vršacem – 1993 m, nejníže položené je Črno jezero – 1319 m. (RYCHNOVSKÝ, 2004).

7. Flóra a vegetace Alpské oblasti

Vegetaci alpské oblasti tvoří v nejnižších nadmořských výškách jehličnaté a listnaté lesy, nad nimi jsou porosty kosodřeviny a následují pásma alpinského bezlesí (LOSOSOVÁ, ROTREKLOVÁ, 2004).

Lesní vegetace

V nižších polohách nalézáme opadavé listnaté lesy často narušené člověkem. Dominují zde teplomilné druhy dřevin, např.: habrovec východní (Ostrya carpinifolia), jasan zimnář (Fraxinus ornus), jeřáb muk (Sorbus aria) a štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). V keřovém patře najdeme dřišťál obecný (Berberis vulgaris), vřesovec pleťový (Erica carnea). V bylinném patře roste řada nám známých druhů rostlin: tolita lékařská (Vincetoxicum hirundaria), ožanka salamandra (Teucrium chamaedrys), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium), smldník olešníkový (Peucedanum oreoselinum), (LOSOSOVÁ, ROTREKLOVÁ, 2004).

Převážně na severních a východních svazích Julských a Kamnických Alp v montánním a subalpínském stupni rostou smrkové lesy. Ve stromovém patře společenstva dominuje smrk ztepilý (Picea abies), keřové patro tvoří druhy plamének alpský (Clematis alpina), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V bylinném patře rostou havez lysá (Adenostyles glabra), rozrazil kopřivolistý (Veronica urticifolia), kozlík trojený (Valeriana tripteris), podbělice (Homogyne sylvestris) apod. (LOSOSOVÁ, ROTREKLOVÁ, 2004).

Horní hranice lesa ve slovinských Alpách dosahuje 1 600–1 900 m n. m. Smrk je zde prakticky jediná dřevina, navíc přistupují jen některé keře. V bylinném patře rostou razilka smrdutá (Aposeris foetida), čemeřice černá (Helleborus niger), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), bika žlutavá (Luzula luzulina), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum) a další. Keřové patro tvoří především zástupci rodu zimolez (Lonicera): zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), z. černý (L. nigra), z. modrý (L. caerulea) a z. alpský (L. alpigena) (LOSOSOVÁ, ROTREKLOVÁ, 2004).

Nelesní vegetace

Těsně nad hranicí lesa se v Julských Alpách vyskytují společenstva s dominantní borovicí kleč (Pinus mugo). Ke kleči přistupují další dřeviny, zejména jalovec (Juniperus alpina), vrba velkolistá (Salix appendiculata v), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), j. mišpulka (S. chamaemespilus), zimolez černý (Lonicera nigra), z. modrý (L. caerulea) a další. Na slunných stanovištích v pásmu jehličnatých lesů a na stanovištích po bučinách dominují porosty travin pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) a ostřice vždyzelená (Carex sempervirens). Z množství druhů nás upoutají např.: úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria subsp. alpestris), stokroč horská (Aster bellidiastrum) a další. Na vlhčích místech najdeme žlutě kvetoucí trsy violky dvoukvěté (Viola biflora). Výše v alpinském stupni rostou na kamenitých stanovištích porosty s charakteristickými druhy penízek okrouhlolistý (Thlaspi cepeaefolium subsp. rotundifolium), tařice (Alyssum ovirense) a lnice alpská (Linaria alpina). Rostliny skalních štěrbin jsou mochna (Potentilla caulescens), řešetlák (Rhamnus pumilus), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), s. červený (A. trichomanes) apod. (LOSOSOVÁ, ROTREKLOVÁ, 2004). Typickými druhy alpinského stupně (1 800–2 000 m n. m.) jsou lomikámen (Saxifraga crustata), mochna (S. squarrosa a Potentilla nitida). V nejvyšších nadmořských výškách i nadále rostou lomikámen (Potentilla nitida a Saxifraga squarrosa), společně s nimi se vyskytují l. pižmový (S. exarata), l. vstřícnolistý (S. oppositifolia), kuřička rozchodníkovitá (Minuartia cherlerioides. V Julských Alpách je omezený výskyt keříčkovité vegetace s druhy šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum), vřesovec pleťový (Erica carnea), brusnice vlochyně (Vaccinium gaultherioides), medvědice (Arctostaphylos alpina), skalenka poléhavá (Loiseleuria procumbens), kociánek karpatský (Antennaria carpatica), aj. Na sněhových polích v centrální části Julských Alp v nadmořské výšce 2 000–2 200 m se vyvinuly porosty s diagnostickými druhy jako zubatka poléhavá (Sibbaldia procumbens), protěž nízká (Omalotheca supina), bika (Luzula alpinopilosa) a dřípatka (Soldanella pusilla). V jiných částech slovinských Alp v nadmořských výškách 2 000–2 500 m najdeme společenstvo, v němž se vyskytují především druhy huseník (Arabis caerulea), řeřuška alpská (Pritzelago alpina), pryskyřník (Ranunculus traunfellneri) aj. (LOSOSOVÁ, ROTREKLOVÁ, 2004).