7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie

jedinci. Pravidla, rozdělení, hranice a klasifikace, které somatometrie zahrnuje, jsou vytvořeny uměle a jsou věcí 

dohody a úmluvy. 

Každý výzkumník musí mít možnost zvolit si a použít pozorování a míry, které jsou pro jeho práci nejvhodnější 

a které sledovanému účelu nejlépe vyhovují. Tzn. ještě před měřením probanda, si musíme položit tři základní 

otázky: 

1. Co chceme měřit a čeho chceme dosáhnout, neboli jaký údaj chceme měřením získat? 

2. Jakým způsobem chceme dané rozměry zjistit? Stanovíme si tedy antropometrické body, které vymezují 

antropometrický rozměr. 

3. Jaký zvolit instrumentář? 

Antropologické hodnocení lidského růstu a vývoje 

Provádí  se pomocí antropometrického instrumentáře: 

a) antropologická měřidla – antropometr – pro měření výšky těla 

b) koordinátní měřidlo 

c) dotykové měřidlo (kefalometr) - měření rozměrů hlavy a jiných menších rozměrů na těle, pelvimetr – měření 
šířkových a hloubkový rozměrů, torakometr 

d)  kaliper – měření kožních řas 

e)  posuvné měřidlo - je obdobou technického měřidla (tzv. šuplera) 

f)  pásová míra  - při měření obvodových a obloukových rozměrů 
g)  váha – pro zjišťování tělesné hmotnosti 

h)  dynamometr – užívá se k zjištění svalové síly, zejména stisku ruky 

ch) vzorníky podle autorů – Fischer, Saller, Broca…. 

i) pelvimetr - velké dotykové měřidlo s rozevíracími rameny s centimetrovou škálou 
Základní rozměry a indexy klinické antropometrie na hlavě (pár vybraných) 

1.)Délka hlavy,Šířka hlavy (pelvimetrem nebo kefalometrem) Délkošířkový index = největší šířka hlavy x 

100/největší délka hlavyvyhodn.: hlava – dlouhá, střední, krátká, velmi krátká