7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie

  Hlava a velký týlní otvor - Lidská hlava je kloubně spojena kolmo s páteří pomocí týlních kondylů v místě týlního 

otvoru. Týlní oblast lebky je spojena s krčními obratli šíjovými svaly, které umožňují pohyb hlavy. Rozvinutost 
šíjových svalů závisí hl. na poloze hlavy vzhledem k páteři, ale také na její hmotnosti. Velký týlní otvor je posunutý 
směrem vpřed, protože lebka vzpřímených lidí je umístěna nahoře na páteři, nikoliv před ní jako u čtyřnohých 
opic. Posun lebky umožnil také postupné zploštění tváře a růst mozkovny. 

  Páteř - Osový skelet, jehož základní složkou je páteř, tvoří u vzpřímeného těla hlavní pohybovou základnu, od 

které se každý pohyb odvíjí. Je dvojesovitě předozadně prohnutá -- efektivněji přenáší váhu celé horní poloviny 
těla na pánev a kyčelní klouby. Rozlišujeme na ní krční a bederní lordózu (obloukovité zakřivení vyklenuté 
dopředu) a hrudní a křížovou kyfózu (obloukovité zakřivení směrem dozadu). Dvojesovité prohnutí také zvyšuje 
pružnost a pevnost páteře a umožňuje pérovací pohyby při doskoku a chůzi. Páteř čtyřnožců má jen jedno 
lukovitě prohnuté zakřivení vyklenuté dorzálním směrem. Lidská páteř je zakřivena jednak v rovině sagitální, 
jednak v rovině frontální. Zakřivení lidské páteře vzniká v průběhu ontogenetického vývoje jedince. Tvar dvojitého 
S nenacházíme u kojenců, kteří ještě neumějí chodit, ani u postižených, kteří nikdy nechodili. Zdvihání hlavičky a 
vliv šíjových svalů vedou ke vzniku lordózy krční, vzpřimováním trupu a zapojováním hlubokých zádových svalů se 
vytváří lordóza bederní. 

  Obratle - Se směrem od krku k pánvi postupně zvětšují, jak nesou stále větší váhu.