Didaktika-odbornych-predmetu-st__tnice-2019

První stupeň vyučovacího procesu – živé nazírání, výsledek – počitky, vjemy a představy.

Druhý stupeň – poznání – abstrakční myšlení. Umožňuje postihnout vnitřní podstatu věcí a jevů, jejich souvislosti a vztahy. Významnou roli hraje přemyšlení.

Třetí stupeň – ověření správnosti a pravdivosti získaných znalostí. K tomu dochází při praktické činnosti u žáků středních i vysokých škol.

Činnost učitele odborných předmětů – řídící činnost, navozování a usměrňování aktivit žáků a studentů. Ty realizuje v průběhu 1. přípravné, 2. realizační, 3. kontrolní a 4. hodnotící fázi VP. Vychází přitom z vědomostní úrovně žáků, provádí činnost diagnostickou a na základně toho volí metody, formy a prostředky výuky, které směřují k výchovně vzdělávacím cílům.

Činnost žáků – aktivní osvojování vědomostí a dovedností, formování schopností, zájmů, citů, motivů, vůle chování, jednání atd. činnost žáků je chápána jako systém aktivních a cílevědomých úkolů, které pří něm tvůrčím způsobem poznávají.

Obsah učiva odborných předmětů – transformovaná soustava vědeckých poznatků a činností, které jsou osvojovány. Z pohledu rozvoje žákovy osobnosti můžeme VP rozčlenit na stránku obsahovou, procesuální(dějovou), formální (vnější podmínky VP), vzdělávací a výchovnou.

Didaktická klasifikace učiva

Učivo – didakticky transformovaná soustava poznatků a činností, které si mají žáci osvojit v podobě vědomostí, dovedností a dalších kvalit – návyků, postojů, schopností a zájmů. Soustava poznatků sestavena dle didaktických zásad. Průběh a výsledky VP jsou ovlivněny povahou učiva.

Učitel musí provést didaktickou analýzu učiva a na základě ní stanovit optimální postup. Hovoříme o didaktické klasifikaci učiva a rozlišujeme:

Vědomostí – vzájemně související fakta, soustavy pojmů, zákonů, pravidel a poznatků z oblasti společenských, přírodních a technických oborů. Učitel odborných předmětů předává žákům poznatky v podobě osvojených vědomostí tak, jak je sám pochopil a ztotožnil se s nimi a případně jaké k nim má výhrady. Základem vědomostí jsou procesy vnímání a paměti.

Vědomosti členíme na: představy, pojmy, fakta, vztahy a složité vědomosti.

Dovednosti – osvojené praktické úlohy, které žák může vykonávat na základě získaných vědomostí. Vznikají-li v oblasti smyslové a pohybové činnosti, hovoříme o motorických, popřípadě senzomotorických dovednostech.

Příklad: kreslení strojních součástí a schémat a pod.

Pokud mají povahu vnitřních myšlenkových operací, jsou to intelektuální dovednosti.

Příklad: odvození vztahu pro namáhání šroubu a pod.

Členění dovedností:

• jednoduché (práce s jednoduchým nástrojem),

• složité (obsluha výrobní linky, řízení automobilu),

• kombinované (řízení podniku, řízení vyučovacího procesu), intelektuální (kreslení, hra na nástroj, recitace apod.)