Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




4. Základní škola a střední škola ve vzdělávacím systému

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (503.94 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

• podporováním aktivnějšího občanského života, rovných příležitostí.

Posledním cílem je otevření vzdělávacích systémů širšímu světu a to prostřednictvím:

• posilováním vazeb se světem práce, výzkumem a celou společností,

• rozvíjením ducha podnikání,

• zlepšováním učení cizím jazykům,

• zvyšováním mobility a vzájemné výměny,

• posilováním evropské spolupráce.

Hlavní znaky školy pro 21. století

Současná školská reforma je koncipována jako zásadní systémová změna, která se týká struktury, pojetí vzdělávacího obsahu, cílů a strategií vzdělávání.

Hlavními myšlenkami:

- humanizace

- demokratizace

- liberalizace školy a zdůraznění ohledu na žáky.

Velká pozornost je věnována zkvalitnění komunikace mezi všemi partnery vzdělávacího procesu, jejíž kvalita se projevuje v klimatu třídy a školy. Potřeba změny byla velmi silná, ale bylo velmi složité formulovat co konkrétně změnit a co ponechat jako tradiční kvality našich škol. Podle Spilkové (2005, s. 25) možná právě proto nevznikla žádná seriózní studie výchozích podmínek. Jako podklad sloužily dílčí sondy a empirická šetření mezi učiteli, rodiči a studenty a hodnotící výchozí zprávy České školní inspekce.

Na tomto základě se začaly objevovat první kritiky a připomínky k řízení celého školství. Učitelé poukazovali na předimenzovaný obsah osnov nepodstatnými informacemi, které byly izolované od běžného života. Osnovy bránily učitelům odchýlit se od stanovených norem, bránily jim v tvořivosti a v aplikaci moderních vyučovacích postupů. Encyklopedický charakter vzdělávání žákům bránil naučit se funkčně poznatky používat. Intelektuální rozvoj se rozvíjel na úkor rozvoje morálního, sociálního i emocionálního. Nedá se však říci, že vše co se před rokem 1989 propagovalo v českém školství bylo špatně. Bylo mnoho kreativních a progresivních učitelů, kteří se právě nad těmito problémy zamýšleli a snažili se o změnu. Systém českého školství před současnou kurikulární změnou, měl samozřejmě své klady i své zápory. Podle Spilkové (Spilková, 2005,s. 28) je jedním z kladů celková úroveň vzdělanosti národa (problémy s negramotností se u nás prakticky nevyskytovaly), na školách se neprojevovaly ve větší míře ani aspekty agresivity a kriminality. Škola pro 21. století by měla být postavena na pedagogice zaměřené na dítě. Měla by žáky respektovat, brát je jako partnery, měla by pomoci chápat svět, rozumět sobě i druhým. Tady již vidíme shodu s Delorsem a jeho cíli ve vzdělávání. Česká republika je součástí Evropy a Evropské unie. Zastává politiku těchto institucí nejen v oblastech politických, ale také v procesu vzdělávání. Současní reformátoři českého školství se rozhodli pro cestu konstruktivismu 21. Jako základní východisko transformace stanovili snahu o humanizaci školy. Nejde o znovuobjevování humanismu, ale o změnu pohledu na funkci školy v duchu Komenského “dílny lidskosti” a Pestalozziho22 (Štverák, 1988, s. 151) „jednoty hlavy, rukou a srdce” (Pestalozzi, 1956, s. 150). Z pohledu současné reformy nejde o respekt k dítěti, o pedocentrismus s bezhlavou volností, jak o tom hovoří ve svých dílech Rousseau23 (Štverák,1988, s. 141), ale jde o vztah partnerský, o spolupráci a úctu k dítěti (Rousseau,1926, s. 262). Je samozřejmé, že velmi liberální přístup, bez udání jasných pravidel, také není ideální. Snahou je, na těchto pravidlech spolupracovat s dětmi, a tím je zainteresovat do dění ve škole. Jde o jistou změnu proti klasické škole, ale žáci budou vytvořená pravidla, které také sami navrhovali, více respektovat. Tímto spolurozhodováním a zapojením se do procesu vzdělávání a hodnocení se buduje u žáků pocit zodpovědnosti a autoregulace. Do dění ve škole by se ale měli zapojit vedle pedagogů a žáků také rodiče. Nově je také vnímáno hodnocení žáků, které je založeno na srovnání jeho aktuálního výkonu s výkony předchozími. Při tomto hodnocení mají všichni žáci šanci na úspěch. Nově se do hodnocení promítá nejen vlastní výsledek, ale také proces, který k výsledku vede. Vědomosti jsou v současné školské reformě chápány ne jako cíl, ale jako prostředek k dalšímu poznávání. Vědomosti již nejsou kladeny na první místo. Žák získává vědomosti prostřednictvím dovedností a postojů, tedy klíčových kompetencí. Tímto termínem jsou označovány schopnosti a dovednosti uplatnitelné v praktickém životě jako například umět pracovat ve skupině, umět vyjádřit svůj názor a podobně. Získávat zkušenost tzv. zážitkovým učením a na tomto praktickém zážitku si teoretické znalosti a vědomosti zafixovat trvale a v souvislostech a návaznosti na praktický život. Důležité je proto plánovat sled činností tak, aby postupně narůstalo ovládání určitých dovedností, a tím docházelo k naplňování jednotlivých klíčových kompetencí. Oproti tradiční škole, která chápe kolektiv třídy jako soubor jednotlivců, je třeba vnímat a podporovat kolektiv žáků jako tým. Reformátoři se snažili o nalezení rovnováhy, hledání optimální míry a správného vyvážení vztahů, mezi jednotlivými prvky výchovy a vzdělávání (Spilková, 2005). Požadovaná změna by měla nastat i v komunikaci mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Plnohodnotná komunikace zajišťuje plnohodnotné emocionální klima pedagogického procesu, optimalizuje vztahy mezi učiteli a žáky i žáky navzájem, umožňuje řídit sociálně psychologické procesy v kolektivu, vytváří lepší podmínky pro rozvíjení motivace žáků a tvořivých stránek jejich učení, formuje osobnost žáků správným směrem. Reforma by měla českým učitelům napomoci k tomu, aby přestali klást hlavní důraz na učivo, ale kladli jej na schopnost s ním zacházet. Významnou novinkou reformy je také větší integrace obsahů jednotlivých předmětů, což je dalším znakem moderní pedagogiky. Vhodné propojování témat, kterým se věnují jednotlivé předměty, do společných celků, napomáhá k získávání a zpracování informací v mnohem širších souvislostech. Reforma českého školství probíhá v celoevropském kontextu vývoje moderní pedagogiky a vzdělávacích systémů jednotlivých evropských států.

Témata, do kterých materiál patří