Pedagogika - stará 3

• Anamnéza – zjišťuje u problémových žáků dřívější výchovné podmínky, zdravotní stav. Má 3 části: 1) osobní data dítěte; 2) rodinná anamnéza a 3) vlastní anamnéza

• Didaktické testy – podstatou je série otázek daných všem žákům, vyžadují krátkou, jednoznačnou odpověď z několika možných variant.

• snaží se zjišťovat nejen pamětní schopnosti, ale i úroveň pedagogicky rozvíjených racionálních dovedností a schopností v příkladech, v praxi

• výhody – zjistí stav vědomostí a dovedností rychle u všech žáků z velkého celku učiva; dávají žákům stejné možnosti a úkoly za stejných podmínek; procvičují učivo a zajišťují jeho opakování; umožňují přesněji klasifikovat; jsou relativně objektivnější; zmenšují rozdíly v podmínkách,…

• nevýhody – vedou k mechanickému klasifikování, učitelé potom opomíjejí jiné metody zkoušení a spoléhají se na testy; málo respektují pedagogickou stránku,…

• Rozhovor – zjišťujeme jím obvykle ty údaje, které jsou méně dostupné jinými diagnostickými metodami; potřebuje přirozenost situace; je náročný na učitelovu přípravu

• Klad – přístupnost učitele, kontakt učitele a žáka, možnost měnit situace, lze zapojit i pozorování

• Zápor – časová náročnost, malá ověřitelnost údajů, obtížnost záznamu údajů

• Ústní individuální zkoušení

• umožňuje učiteli poznat, zda vědomosti žáků jsou úplné, zda žáci umí logicky myslet, správně se vyjadřovat, zda chápou vzájemné vztahy mezi pojmy a poznatky a zda dovedou učivo aplikovat

• učitel by měl mít předem připravené otázky

• při ústním zkoušení je třeba zaměřit se na hlavní obsah problému nebo úseku učiva a nevyžadovat přílišné podrobnosti

• je třeba zajistit příznivou atmosféru, je třeba poskytnout žákům dostatek času na rozmyšlení odpovědí a zdůvodnění vlastního přístupu k řešení

• Písemné zkoušení

• bývá zpravidla průkaznější a objektivnější než ústní zkoušení, je časově hospodárné, v krátké době lze vyzkoušet více žáků ze stejného učiva

• je jednou z forem samostatné práce, ve které žák prokáže, jak si osvojil učivo

• písemné práce jsou zpětnou vazbou pro učitele a na základě analýzy chyb je možno cílevědomě odstranit nedostatky

• Autodiagnostika učitele

• smyslem je získat a zhodnotit zpětnovazebné informace o své činnosti v pedagogických situacích

• má vést ke zdokonalování dovedností učitele

• sebereflexe - uvědomování si svého (učitelského) jednání v pedagogických situacích

• Autodiagnostické metody:

• sebereflektující otázky

• prostřednictvím videa

• zpětná vazba od žáků

• vzájemná hospitace jako zdroj autodiagnostiky

Sebereflexe: obecné zamyšlení jedince nad sebou samým, nad svou osobností, ohlédnutí se zpět za svými činy, myšlenkami, postoji a city. V pedagogickém kontextu nejčastěji mluvíme o sebereflexi učitelů.