SZ6000-uvod-do-pedagogiky-a-psychologie-obecny-zaklad

- teorie samovývoje (člověk se už rodí básníkem, vědcem, virtuosem nebo zločincem, tulákem, prostitutkou („pedagogický pesimismus“ - „vychovatel se může snažit sebevíc, proti vnitřním faktorům vývoje člověka mnoho nezmůže“,….)

- „Dejte mně tucet dětí a možnost zcela usměrňovat jejich prostředí a já vám z nich udělám, co si budete přát: vědce, komisaře, profesory nebo zločince.“ 1919 -> J. B. Watson („pedagogický utopismus“)

- „pedagogický realismus“ -> je v něm optimismus, který se opírá o význam vnějších faktorů vývoje člověka, ale reálný, respektující hranice, vymezené vrozenými a dědičnými předpoklady pro vývoj jedince.

Vědomí

– > užší a širší pojetí

vědomí x bezvědomí [bdělé prožívání] Ψ

vědomí x nevědomí [znalost souvislostí] fil.

Stavy vědomí (jako úroveň aktivace organismu):

- bdělé vědomí = koncentrovaná pozornost, dobrá orientovanost (schopnost přijímat podněty), schopnost reagovat

- ospalost = vše v nízké míře

- spánek = vše výrazně omezeno

–> Změněné či rozšířené stavy vědomí (odpoutání se od „tady a teď“ a „já“): spánek, hypnóza, meditace, holotropní dýchání…ale i alkohol, drogy, případně patologické změny vědomí (halucinace)

Ve vědomém (bdělém) stavu probíhají kognitivní procesy (vnímání, čití, paměť, myšlení, představivost, učení …).

! Důležité slovo: kognitivní = poznávací

Kognitivní psychologie – zaměřena na poznávací procesy, či na vztahy mezi procesy, kterými jsou vjemy měněny, redukovány, zpracovávány, vyvolávány a užívány (Neisser)

Vnímání (percepce)

- Jde o aktivní proces vytváření individuálně specifického „pojetí“ reality.

Čití – naše „čidla“ (zrak, sluch, hmat…) nám umožňují kontakt s předměty okolního světa.

Vnímání – těchto předmětů je pak ovlivněno i naší myslí, našimi znalostmi o daném předmětu!

-> Týká se i našeho vnitřního prostředí (vnímání bolesti)

Počitek (soubor jednotlivých poznatků) X vjem (konkrétní „poznání“ předmětu, činnosti…)

Čím je vnímání ovlivňováno:

- zaměřeností jedince (selekce reality);

- zvyklosti a zkušenosti (co je známé „nevnímáme“);

- aktuální potřeby jedince;

- emoce.

Vnímání – zákonitosti

Principy (Gestaltpsychologie):

- figury a pozadí;

- blízkosti (časové, prostorové);

- podobnosti (seskupování objektů dle podobnosti);

- uzavřenosti a dobrého tvaru;

- symetrie;

- konstantnosti (důležitá zkušenost).

- > Nad nimi zákon pregnantnosti: co nejjednodušší uspořádání prvků do jednoznačně definovaného celku.

= > Vše vedeno tendencí zjednodušovat si vnímání okolí.

Nedostatky ve vnímání (smyslové klamy)

Jevy spojené s vnímáním (příklady):

Tělesné schéma - nevnímáme jen okolí, ale i sami sebe; vývoj schématu; poruchy příjmu potravy…