SZ6000-uvod-do-pedagogiky-a-psychologie-obecny-zaklad

Podobně konvergentní (sbíhavé; řešení vyplývá z daných informací) a divergentní (tvořivé; není jasné řešení) myšlení

Zdánlivě náhlé pochopení vztahů v nějakém systému – VHLED

Tři druhy vhledu:

vhled výběrového kódování – např. zápis z přednášky je výběrem toho, co je a co není podstatné;

vhled výběrového srovnávání – jde o to originálně a vtipně hledat staré v novém a nové ve starém;

vhled výběrového kombinování – jde o kombinaci dvou předchozích vhledů, je to komplexní činnost.

Jazykem se zabývají obory:

Syntax – teorie vnitřní struktury jazyka, který se skládá z určitých prvků (znaků). Zkoumá vzájemné vztahy mezi různými znaky.

Sémantika – význam slov; jaký význam danému slovu připisuje osoba sdělující a jaký osoba přijímající sdělení (zda oba shodně rozumějí symbolům, metaforám apod.). Zjišťuje vztahy mezi znaky a tím, co označují (tedy předměty).

- > Pojmy denotát (základní význam; „definice“; pro všechny stejné) a konotát (individuální, emocionálně podložené)

Pragmatika – vztah znaků k reálnému životu lidí; znaky jako lidmi užívané prostředky ke sdělování významů; zjišťuje vztahy mezi sdělujícím a příjemcem v konkrétním kontextu a záměr komunikace.

Diskurz (Foucault) – zkoumání užití jazyka, které přesahuje rámec jednotlivých vět a sdělení; myšlení jedince výrazně ovlivňují podvědomě přijaté významy, jež mu nabízí kultura a různé sociální skupiny.

Jazyk (řeč) a myšlení

Různé názory na vztah myšlení a řeči – dvě psychické funkce, které se vzájemně ovlivňují:

jazyk odrazem myšlení X jazyk základem myšlení

J. Piaget – vývoj řeči a myšlení („biologický“ pohled)

Předpokládá, že myšlení se zpočátku rozvíjí nezávisle na řeči. Později využívání znaků k vyjádření svého porozumění okolnímu světu. Spolu s rozvojem symbolické funkce nabývá řeč stále větší důležitosti pro myšlení, až se nakonec provádění konkrétních i formálních myšlenkových operací bez řečových či jiných znaků nemůže obejít.

Myšlení ovlivňuje vývoj řeči.

Egocentrická řeč – > bez sociální funkce; egocentrické myšlení dítěte přechodnou formou mezi autistickou (malý kontakt mezi subjektivním a objektivním světem) a realistickou (socializovanou) formou myšlení

L. Vygotskij – vztah mezi myšlením a řečí se mění; různá rychlost vývoje v různých obdobích

Řeč – slouží k dorozumívání + je nástrojem myšlení

- > Prvotní řečí dítěte je řeč sociální (sdělování informací + prostředek sociálního styku), z ní postupně řeč egocentrická a komunikativní. Na základě egocentrické řeči vzniká vnitřní řeč dítěte, která je základem jak myšlení autistického, tak myšlení logického.

Vnitřní řeč – zkrácená, užitkovitá, pro každého jedince specifická; je myšlením?