Vypracované otázky 2017

Právní památky:

• Reformy Urukaginovy – nejstarší právní památky, např. stanovil zásady pro výběr daní

• Kodifikace panovníka Urnammu – konec 3. tisíciletí př. n. l., vymezil teritorium říše, zavedl pevné daně a vymezil rozsah pracovních povinností, sjednotil míry a váhy a zakázal zneužívat postavení silnějšího; z jeho doby se zachoval nejstarší soudní kodex stanovící normy rodinného a dědického práva

• Sbírka zákonů Bilalamy – 2. tisíciletí př. n. l.; regulace hospodářského života a mezilidských vztahů.

• Psané zákoníky semitského panovníka Lipit-Ištara – 20. století př. n. l.

• Chamurappiho zákoník

  • Nejznámější památka, pochází z přelomu 18. a 17. století př. n. l.

  • Vytesán do kamenné stély, dnes v Louvre

  • Vyrytý klínovým písmem na čedičovém sloupu vysokém více než 2 metry

  • Obsahuje 282 ustanovení a člení se na tři části:

    • Prolog – Chamurappi prohlašoval svůj božský původ a že přebírá od boha svitek zákonů

    • Zákoník:

      • Nacházela se v něm především trestněprávní ustanovení, navíc se vyznačoval značnou kazuistikou. Trestní normy jsou často postaveny na principu odvety („oko za oko, zub za zub“), četně se také využívá trestu smrti.

      • Patriarchální společnost se dělila na 3 skupiny: avílum, muškénum (plnoprávní, poloprávní – obě skupiny svobodné) a vardum (otroci). – intenzita sankce podle společenské vrstvy

    • Epilog – hrozil zde hněvem božím

Chetitská říše

Kolem roku 1800 př. n. l. vzniká na území dnešního Turecka chetitský kmenový svaz. Po boji mezi kmeny dochází k vytvoření chetitského státu.

V čele státu stál panovník zvaný tabarnaš. „Šlechta“ tvoří poradní orgán zvaný pankuš, který alespoň částečně omezuje panovníkovu moc. Ten byl i přesto nejvyšším správcem, vrchním velitelem vojska, soudcem i knězem.

Hlavní město spravoval panovník sám, jeho moc na zbytku území prosazovali úředníci. Strategicky významná území přenechával tzv. malým králům. Byl-li ve hře trest smrti, projednával příslušný delikt panovník.

Za zmínku také stojí první spojenecká smlouva v dějinách uzavřená po bitvě u Kadeše mezi Egyptem a Chetity. Bitva se datuje do roku 1274 př. n. l., smlouva samotná do roku 1258 př. n. l.

Nástupnické právo upravil panovník Telipinuš.

Právní památky:

• Velmi málo písemných památek, právo obyčejové

• Kanešský řád a chetitské zákony – 15. – 14. stol. př. n. l.; nejdůležitější pramen

• instrukce – také jeden z významných pramenů práva. Soubor právních předpisů pro úředníky. Instrukce jsou psány ve formě smlouvy.

• Chetitské mezinárodní smlouvy – týkaly se zahraničních vztahů, panovníci uzavírali s vládci okolních států.

Izrael

Kmeny Izraelitů přichází do Palestiny zhruba v 13. století př. n. l. Z celkového počtu dvanácti kmenů jsou patrně nejznámějším Pelištejci.