Vypracované otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- přechod moci a pol. vlivu na dvorské úředníky = majordomy (postupně veškerá vojenská a správní moc v království – stali se faktickými vládci)
- Pipin Střední – východofranský majordomus (z majordomů tohoto rodu vzešla dynastie Karlovců)
- Karel Martel — odpor proti Arabům (jízdní vojsko)
- jeho syn Pipin se nechal v Římě zvolit franským králem
- Karel Veliký
- zcentralizoval a rozšiřoval říši
- r. 800 převzal titul imperátor — císař, čímž se stal legitimním nástupcem římských císařů (panovník nejvyšší světskou hlavou a ochránce katolické víry)
- Ordinatio imperii (Nařízení o dělení říše) z r. 817 se Ludvíkův syn Lothar stal spolucísařem, druhý syn Pipin se stal králem Akvitánie, Ludvík Němec dostal Bavorsko
- rozpory mezi syny — občanská válka — verdunská smlouva (843) — rozdělení země na 3 části: Lothar Itálie, Karel část Francie a Ludvík Německo
- 9. století – rozpad Franského státu na východ (Německo) a západ (Francie)
Byzantská říše
• Navazuje na tradici východořímské říše, jediný skutečně centralizovaný stát
• Nenastal rozpad městské civilizace – typicky svobodní výrobci a peněžní hospodářství
• Početný úřední aparát, velká armády a státní kontrola obchodu a výroby
• Caesorapismus – zbožštění císaře, propojení státu a církve – císař je zároveň hlavou církve
• Justinián I. – chtěl obnovit římskou říší – kodifikoval římana jako Corpus Iuris Civilis
• Destabilizace – splývaní vojenské a civilní správy, obrazoborecké hnutí – náboženský spor o uctívání obrazů, velké schizma – 11. stol., rozdělení církve na dvě větve (pravoslavnou a katolickou), dobytí Konstantinopole Turky – 1453
Osmanská říše
Arabská říše
Islám – 7. století (Mohamed, Korán)
Vládci emírové -> poté se říše rozpadla na více samostatných chalífátů (vládce chalífa) -> později vládce sultán
Otázka č. 6 – Vztah státu a církve ve středověku
Nová epocha v dějinách křesťanství začíná r. 313 ediktem milánským, kdy císař Konstantin zrovnoprávnil křesťanství se všemi ostatními, jediným státním náboženstvím se křesťanství stává kolem roku 380.
325: Nikajský koncil – odsouzení ariánství, formulace základní křesťanské věrouky – nicejské vyznání víry
754: Pipinova donace – darování území papeži (budoucí základ papežského státu) franckým panovníkem Pipinem
Do 9. století žila katolická církev ve shodě se státní mocí, specifická forma se vyvinula v Byzanci, kde byl císař v čele světské i duchovní moci – caesarorapismus. Oslabení státní moci a růst církevního majetku vedly ke snaze církve o hegemonii nad světskými panovníky – „boj o teokracii“ (9. – 14. stol.) +
Boj o investituru – spor o dosazování vysokých církevních hodnostářů, spor vyřešen r. 1122 konkordátem wormským, investitura rozdělena na církevní a světskou