Vypracované otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Confoederatio cum principibus ecclesiasticis (1220) – zakotvení privilegií duchovenstva, např. ochrana prelátů před říšskými fojty, uznání suverenity církevní jurisdikce v prelátských městech
Statutum in favorem principum (1232) – zakotvení privilegií šlechty, vesměs podobná těm, které udělil duchovenstvu
Pozn.: „říšské zákony z let 1220 a 1232“
Dalšími právními prameny byly: Zlatá Bula Karla IV., Říšské policejní zřízení (1530), zemské míry (tzv. landfrýdy) či Constitutio criminalis Carolina (1532) doplňující partikulární hrdelní řády jednotlivých částí říše:
Trestní zákoník vycházející z jihoněmeckého práva a recipovaného římského práva
Připuštění analogie či práva útrpného
Omezil libovůli soudců a stanovoval průběh trestního řízení
Platil až na výjimky do 18. století
Právní knihy – soukromé sepsání převážně obyčejového práva:
Sachsenspiegel (1215 – 1235) – autorem Eicke von Repkow, zdrojem východosaské právo, předpisy z oblasti zemského a lenního práva
Schwabenspiegel (1275) – sepsání říšského práva (širší záběr než Sachsenspiegel)
Otázka č. 11 – Význam revolucí 16. – 19. století
S rostoucím vlivem městské buržoazie a sociálním změnám dochází k bojům za nové společenské uspořádání. Šlechta, která i nadále ztrácela podíl na moci, se začala bouřit a dochází k revolucím.
Nizozemsko
Příčin sporu v Nizozemsku bylo několik. Spolu s Itálií byla tato oblast jedna z nejrozvinutějších v Evropě (námořní obchod, soukenictví), patřila však Španělsku (od roku 1516), které se své provincie snažily ekonomicky vyždímat (španělský král Filip vypsal zvláštní daň na obchod a prodej nemovitostí – tzv. Alcabala). Zároveň se snažil omezit moc šlechty na správu země. Situaci nepomohlo ani náboženství – Španělé byli katolíci, zatímco v Nizozemí frčel kalvinismus. Celý spor lze periodizovat do 3 fází:
Do boje se zapojuje vysoká šlechta – ale první se podrobuje (představitelé Vilém Oranžský, hrabě Egmont či admirál Hoorn)
Připojuje se nižší šlechta
Vysoká a nižší šlechta uzavírají tzv. Svaz kompromisu, tedy jakýsi „politický program.“ Do boje se po nich přidává i střední vrstva (jejich radikální složky – gézové - z fr. Gueux - žebráci). Španělský král Filip proti nim vysílá svého místodržícího – vévodu z Alby, který chce obnovit absolutismus. Roku 1572 vypuká revoluce v severních provinciích, roku 1576 v jižních. Obě oblasti uzavírají tzv. Gentské smíření – dohodu o jednotném postupu. Roku 1581 vznikají ze severních provincií tzv. Spojené nizozemské provincie – Španělsko je však uznává až Vestfálským mírem. Jedním z důsledků revoluce je odcizení severu a jihu, což vyústilo v nezávislou Belgii v roce 1830.
Anglie
V Anglii byl panovník limitován parlamentem. Ekonomický rozmach, rozvoj námořního obchodu atd. logicky vedly k vzestupu moci buržoazie. V roce 1601 se stává králem Jakub I. Stuart, který chtěl vládnout absolutisticky (o parlamentu prohlásil, že je „shromážděním králových služebníků“) – spory.