Vypracované otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Důležitý bod – Corpus iuris civilis – (Justiniánova kodifikace – rozhodující část Digest) – oživení římského práva, doba jeho znovupoznání. Vnímání ho jako obecně platného, vždy a všude uplatitelného – „obecné právo“ – „ius commune“ – odtud označení, pro přepracované římské právo ve středověku.
Pojem „recepce“ – přijímání, přijetí, přebírání, převzetí (označení pro pronikání jednotlivých prvků římského práva do středověkých a novověkých právních řádů
Zasáhla velkou část Evropy, ale důležitou roli hrála hlavně v německých státech (zde se ius commune začalo používat jako právo platné).
Glosátoři – působili na univerzitách, studují justiniánskou kodifikaci a zapisovali do ní své poznámky (glosy).
Otázka č. 10 – Charakteristika absolutistických monarchií
První státní útvary na území dnešního Německa byly germánské státy, později ovládané Franckou říší, po jejímž rozpadu se na území Východofrancké říše tvoří Svatá říše římská (ideologie translatio imperii – německý král se dle ní stává legitimním nástupcem římských císařů, vznik spojován s Otou I.). SŘŘ měla být univerzálním mocenským svazkem všech křesťanských panovníků.
Vznik římsko-německé říše datován do roku 962, zprvu centralizovaná říše, která se později díky vzrůstající moci zeměpánů a existenci kmenových vévodství stala silně decentralizovanou. Překážou centralizované říše byl také systém lenních vztahů (zejména lenní přímus – viz výše), dále také vznik celků teritoriální výsosti, kde si říšská knížata často budovala svůj úřednický aparát a „vládla si po svém.“ Navíc jim císař uděloval regální práva (např. Správní a soudní bonus, horní a mincovní, celní regály), později také právo určit pro sebe a své poddané náboženské vyznání („cuius regio, eius religio“).
Snahou o úpravu organizace říše se stala Zlatá bula Karla IV. z roku 1356:
Vydána jako reakce na mocenský vzestup knížat, především kurfiřtů o snahu o zajištění císařské hodnosti pro Lucemburky o ustanovení volby 7 kurfiřty (král český, vévoda saský, falckrabí rýnský, markrabí braniborský – světští, arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský – duchovní)
Kurfiřtům přiznána rozsáhlá práva v oblasti ekonomie, správy či soudnictví (fakticky mohli nad svými územími vládnout neomezeně), posílení šlechty na úkor měst
Prameny práva
Základem byly germánské právní obyčeje a prameny z franské doby (leges barbarorum a jednotlivé královské zákony).
Výskyt říšských právních předpisů se datuje do 12. století. Do právních pramenů můžeme zahrnout konkordát wormský (1122, upravoval mj. udělení lenních statků duchovním hodnostářům), dále 2 říšské zákony ze 13. stol.: