Vypracované otázky 2017

Při dokazování viny se často spoléhalo na ordály, kde měl o vině či nevině rozhodovat bůh (výsledek soudu se považoval za boží znamení).

Otázka č. 3 – Charakteristika vývojových etap středověkého státu

Středověk se zpravidla vymezuje od zániku Západořímské říše (476 n. l.). Konec není přesně vymezen, např. vynálezem knihtisku, objevení Ameriky,…

Středověká společnost byla typicky agrární. Společenské postavení se odvíjelo především od jeho vztahu k půdě.

1. Raně středověké (patrimoniální státy)

   • Vznik států díky dlouhodobého oslabování dřívějších rodových a kmenových struktur

   • Vliv státních institucí převážil nad rodovými orgány

   • V Z Evropě začaly vznikat státy už v 1. pol. 1. tis. n. l.

   • Monarchie s nerozvinutou sociální strukturou

   • Vojenští náčelníci se stali knížaty, či králi

   • Z vojenských družin a církevních hodnostářů se vyvinula světská a duchovní šlechta → feudalita

   • Rozhodující masa obyvatelstva byla zpočátku osobně svobodná

   • V jisté míře se udržovalo otroctví

   • Lidé se dostávali do ekonomické i osobní závislosti na představitelích nové moci → závislé obyvatelstvo

   • Území nebylo příliš stabilizované

   • Panovníci považovali stát za své vlastnictví → patrimoniální pojetí státu

   • Panovnická hodnost se zpočátku dědila podle principu seniorátu (stařešinského řádu), později to bylo nahrazeno právem primogenitury (zaručuje nástupnictví nejstaršímu panovníkovi – pokud není muž tak i ženě)

   • Panovník v pozici nejvyššího ochránce míru

     • Měl moc zákonodárnou, výkonnou i soudní

2. Státy rozvitého středověku

   • Rozvoj klasické feudální ekonomiky

   • Agrární charakter

   • Panovník postoupil většinu půdy ve formě beneficií a pak lén svým družiníkům, úředníkům

   • Panovník zeslábl na úkor moci jednotlivých feudálů → úděly (části státního území – dostávali příbuzní od panovníka)

   • Feudální politická rozdrobenost = oslabení centrální moci

   • Feudálové spravovali své majetky samostatně → podobný aparát jako panovníci

   • Intenzivnější zakládání měst

3. Státy v době pozdního středověku (stavovské monarchie)

   • Stát = samostatná právnická osoba

   • Nositel suverenity = panovník + stavovský reprezentativní orgán (parlament, generální stavy)

   • Právo branného odporu → v případě, že by panovník porušoval privilegia šlechty

   • Výkyvy kolem pomyslné mocenské rovnováhy

   • Ústřední orgány ovládli příslušníci šlechty a vysokého kléru

   • Vznik orgánů ustanovených panovníkem (dosazoval do nich právníky)

   • Zdokonalování územní a místní samosprávy – v územní samosprávě se prosadil nový typ orgánů: městská a stavovská samospráva

Otázka č. 4 – Charakteristika práva v období středověku

Právo nehrálo tak významnou roli ve středověku jako dnes. Prosazoval se více prvek faktické moci. Právo zpočátku nebylo psané, tudíž jej jednotlivé orgány aplikovaly značně odlišně a bez kontroly. Soudy neměly dostatečný aparát, aby jim obstaral potřebné důkazy.