Vypracované otázky 2017

Jakobíni vypracovali novou demokratickou ústavu a Konvent ji ještě roku 1793 schválil.

Úvod k ní tvořila Deklarace práv člověka a občana doplněná několika novými články. V čele státu mělo stát jednokomorové Zákonodárné shromáždění, výkonná moc měla být v rukou Výkonné rady. Vzhledem ke složité situaci však nikdy v praxi realizována nebyla.

Jakobínský systém, kumulující veškerou moc do Výboru pro obecné blaho s Robespierrem v čele, se opíral o represivní systém. Pod gilotinou končily stovky skutečných i domnělých odpůrců revoluce. Dalšími složkami jakobínského aparátu se staly Výbor pro veřejnou bezpečnost či Revoluční tribunál. Od tohoto zřízení se začali distancovat i jeho původní přívrženci, a tak byl nakonec 27. 7. 1794 spáchán termidorský převrat, který radikální jakobíny svrhnul a druhého dne popravil. Po „očistě“ došlo k vytvoření nové termidorské ústavy.

Ta byla přijata v září 1795. Zákonodárná moc ležela v rukou dvoukomorového parlamentu – dolní komora byla tvořena Radou pěti set, horní Radou starších. Výkonnou moc zajišťovalo pětičlenné Direktorium, které bylo voleno oběma sněmovnami.

Nová ústava stanovovala různé cenzy a tím omezovala volební právo. Samotné volby byly dvoukolové a nepřímé. Nový systém však nebyl ústavně pevný, docházelo k rozporům mezi Direktoriem a Radou pěti set. Ze situace profitoval stále oblíbenější Napoleon Bonaparte. Vrátil se do Paříže a za podpory zkušených politiků (např. Fouché či de Talleyrand) provedl státní převrat.

Poté, co všichni členové Direktoria podali demisi, rozehnalo Bonapartovo vojsko Radu pěti set. Svou diktaturu zahájil tím, že nechal vypracovat dekret o předání moci třem konzulům, z nichž on sám byl tím prvním.

Napoleon nechal vytvořit novou ústavu, která nesla označení konzulská ústava.

Zákonodárná i výkonná moc svěřena 3 konzulům, státní radě a ministrům. První konzul měl rozhodující hlas, ostatní byly pouze poradní. Konzulové byli jmenováni Senátem (80 členů, voleni doživotně). Zákonodárný sbor tvořilo 300 členů starších 30 let. Dalšími státními orgány byli ještě Tribunát a Státní rada.

Otázka č. 33 – Právo z doby francouzské revoluce a císařství, zejména napoleonské kodifikace

Třemi významnými kodifikacemi z dob císařství jsou občanský zákoník (Code Civil) z roku 1804, obchodní zákoník (Code de commerce) z roku 1808 a trestní zákoník (Code pénal) z roku 1811.

• Francouzská revoluce

• Příčiny:

• špatná hospodářská situace (usměrňovaná reformami – hospodářská, soudní)

• 1788: povstání v Grenoblu proti soudní reformě (jednota aristokracie a třetího stavu skončila svoláním generálních stavů) →dvojnásobné zastoupení třetího stavu

• nízká úroda, pokles výroby, zvýšení nezaměstnanosti

• Průběh: