Vypracované otázky 2017

duben 1789: povstání v pařížské čtvrti Saint-Antoine

leden 1789: vypracován volební řád, základní volební jednotkou se stal soudní okres

5. května 1789, Versailles:Zasedání generálních stavů

snaha krále a vyšší šlechty učinit z GS jen poradní orgán

třetí stav požadoval rozšíření práv (a aby se staly nejvyšším zákonodárným orgánem v zemi)

17. června: třetí stav se prohlašuje za Národní Shromáždění (schůze v Míčovně) → prosba krále o oddělená zasedání stavů (nevyslyšena) → 9. července: poslanci z jiných stavů se přidávají k NS a prohlašují se za Ústavodárné shromáždění (nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán francouzského lidu)

Ludvík XIV. povolal vojska z celé země do Paříže a Versailles a snažil se ÚS rozehnat, to vyvolalo rozhořčení

12. července: první střety vojska a lidu (zavření burzy: bankéři vstoupili do tvořící se Národní gardy), 13. července došlo k rozšíření po celé Paříži

14. července: lid vtrhl do Invalidovny (skladiště zbraní), dobytí Bastily (symbol revoluce) → rozšíření revoluce do celé země (18.7. povstání v Troyes, 19.7. Štrasburk, 21.7. Cherbourg, 24.7. Rouen): rozpouštěny staré mocenské orgány a sestavovány nové městské rady

4. srpna 1789: zrušení daňových výsad a feudálních povinností (včetně roboty)

26. srpna 1789: Deklarace práv člověka a občana

návrh volebního zákona:

král se nehodlal vzdát, nepotvrdil Deklaraci a znovu povolal vojska

podzim 1789: zhoršení zásobovací situace v Paříži (nepokoje; král musel potvrdit všechna usnesení ÚS), konfiskace církevních statků, vydání asignátů (státní obligace, jejichž hodnotu kryly příjmy z prodeje církevních statků)

1790: zrušení mnišských řádů a odnětí církvi správy jejich majetku, rouprodej církevních statků (brzy pozastaven)

červen 1790: přijetí Civilní Ústavy duchovenstva (volba farářů stejná jako úředníků)

reforma daňového systému, uzákonění administrativní reformy (rozdělení na 83 departementů → okresy → kantony → obce)

1791: dokončení Ústavy

Francie se stala konstituční monarchií

nejvyšší výkonná moc udělena králi

právo suspenzivního veta

titul „Král Francouzů“

nedotknutelný a posvátný

královská moc je nedělitelná a dědičná v mužské linii

jmenoval a odvolával ministry

v omezené míře i zákonodárná moc

nejvyšší zákonodárná moc udělena Zákonodárnému shromáždění (Législative)

voleno na 2 roky ve dvoustupňových nepřímých volbách

nezávislé na králi

král mohl pouze svolat, nikoliv rozpustit

jednotné (jedna sněmovna)

poslanci byli zástupci celého národa, nikoliv jen svých voličů

bylo jim zakázáno přijímat od voličů závazné pokyny (Zákaz imperativního mandátu)

navrhování a schvalování zákonodárných aktů (dekretů →po obdržení královské sankce: zákony; netřeba u daňových zákonů)