Vypracované otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
pro odpor Rakouska (podporovaného Ruskem) nakonec Erfurtská unie rozpuštěna tzv. Olomouckými punktacemi, došlo k obnovení Německého spolku
Na počátku 60. let vyostřené rakousko-pruské vztahy
Do procesu německého sjednocení vstoupil roku 1862 pruský kancléř OTTO VON BISMARC - zastánce provedení sjednocení „shora“ (řešení německé otázky i „krví a železem“)
1863 Frankfurt – shromáždění německých knížat svolaných Rakouskem – bojkot ze strany Pruska
1864 válka s Dánskem o Šlesvicko a Holštýnsko (Rakousko chtělo obnovit jejich suverenitu, Prusko je chtělo anektovat) 1866 prusko-rakouská válka
Prusko vystoupilo z Německého spolku a prohlásilo jej za zaniklý
Spojenectví Pruska a Itálie – Rakousko nuceno bojovat na dvou frontách
Porážka Rakouska v bitvě u Sadové – Prusko anektovalo několik německých států, Rakousko nuceno odstoupit Itálii Benátsko a souhlasit s rozpuštěním Německého spolku
Poporážce Rakouska uvažoval Bismarc o vytvoření Německé říše, nakonec jen vytvoření SEVERONĚMECKÉHO SPOLKU (Prusko + německé státy na sever od Mohanu) – již spolkový stát
23 členských států – v čele Prusko
Vypracování spolkové ústavy a vypsání voleb (1867)
Jihoněmecké státy (Bavorsko, Bádensko, Württembersko) uzavřely se SN spolkem ochranné a spojenecké smlouvy (1866)
Spolková ústava – chyběla úprava občanských práv a svobod
Ústřední orgány:
Spolková rada – Z i V pravomoc
Říšský sněm – Z pravomoc
Prezident – pruský král Vilém I. (velitel armády, zahraniční politika)
Spolkový kancléř – Bismarck
Schválen spolkový trestní zákon (později z něj vzešel spolkový zákoník sjednoceného Německa)
Druhá německá říše
Ke sjednocení došlo po porážce Francie v prusko-francouzské válce roku 1870
Záminka: nástupnictví na španělský trůn
Španělsko nabídlo trůn Leopoldovi z katolické linie Hohenzollernů
Francie se Hohenzollernů obávala (vládli v Prusku) – Vilém I. na její nátlak na trůn nenastoupil
Francie chtěla písemně stvrdit, že Hohenzollernové se nikdy nebudou ucházet o fr. trůn
Vilém I. to odmítl a předal Bismarcovi – ten text depeše upravil tak, aby to vypadalo, že Francie Viléma I. urazila, a nechal to zveřejnit – Emžská depeše
Císař Napoleon III. vyhlásil Prusku válku
1870 porážka Francie v bitvě u Sedanu (ve Francii vyhlášena republika), kapitulace v Paříži v lednu 1871
Na základě spojeneckých smluv se války na straně Pruska zúčastnily i JN státy
18. 1. 1871 vznik NĚMECKÉ ŘÍŠE (Versailles)
Za císaře prohlášen pruský král
Ústava Německé říše:
Vstoupila v platnost v dubnu 1871 - národní stát
Většina ustanovení převzata ze Severoněmecké ústavy
Spolkové (federativní) uspořádání
Kompetence rozděleny mezi říši (cla, doprava, trestní, závazkové, směnné právo) a jednotlivé země