Vypracované otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Červencová revoluce ve Francii zasáhla i Německo
Došlo k posílení vlivu liberálů a přijetí moderně koncipovaných právních norem nebo k povstání měšťanů ve větších městech
Pro rozvoj průmyslu a obchodu nutné odstranění cel
1833: celní spolek (pod patronací Pruska, bez Rakouska) ekonomická expanze, posílené národní vědomí (důležitý krok na cestě ke sjednocení)
Na konci 40. let 19. st. požadavky na odstranění feudálních přežitků a zavedení rozsáhlejších svobod
V německých státech napjatá politická situace – k vypuknutí revoluce přispěly zprávy o vypuknutí revoluce ve Francii a Itálii ve většině zemí nové liberální vlády, realizovaly nejnaléhavější požadavky zradikalizovaných vrstev společnosti, nové zastupitelské orgány (omezily moc zeměpánů)
Březen 1848: ustanoven Vorparlament
Rozhodl o svolání celoněmeckého parlamentu (hlavní úkol – přijetí jednotné německé ústavy)
Německé ústavodárné Národní shromáždění se poprvé sešlo 18. 6. 1848 ve Frankfurtu – FRANKFURTSKÝ SNĚM
Zřízen institut říšského správce (Jan Habsburský)
Úkoly: stanovit územní rozsah nové německé říše
najít vhodnou hlavu
Maloněmecká koncepce (Prusko + spojenci) – sjednocení německých států s vyloučením habsburských zemí
Velkoněmecká koncepce (J Německo a Rakousko) – veškerá území obývaná Němci, bývalé území SŘŘ a Německého spolku (včetně Českých zemí)
Nakonec schválena velkoněmecká, ale podmínky stanoveny tak, že byly pro Rakousko nepřijatelné
Frankfurtská ústava - princip dělby moci
- Z: dvoukomorový parlament
- V: císař (ústavně neodpovědný), prostřednictvím ministrů kontrolovaných
parlamentem
- konstituování říšského soudu s ústavněprávní kompetencí
Před dokončením ústavy (prosinec 1848) vydalo Národní shromáždění katalog základních občanských práv (Základní práva německého národa, platil do roku 1851)
Parlament zvolil císařem pruského krále – ten to odmítl, tím zavrhl celý ústavní text
Sněm rozpuštěn 30. 5. 1848
Radikálnější část (bez liberálů) přesídlila do Stuttgartu – zde jako zbytkový parlament – po několika dnech rozehnán
Zeměpáni zase od roku 1849 upevňovali své postavení – potlačovali revoluční vystoupení, odbourávali ústavní vymoženosti, snažili se vrátit předrevoluční poměry
1850 vyhlášení oktrojované ústavy v Prusku – garantovala zastupitelský systém a omezená občanská práva
Pruský král zveřejnil svůj plán na vytvoření unie maloněmeckého spolkového státu – více federativní uspořádání, zachovával monarchům více práv
Proti tomuto plánu Rakousko, ostatní německé státy pozitivní přístup 1849 smlouva tří králů (Prusko, Hannoversko, Sasko) – zřízen německý spolkový stát bez Rakouska
Vytvořen Říšský soud, volby do Říšského sněmu (měl zasedat v Erfurtu, odtud Erfurtská unie)