Vypracované otázky 2017

I nadále však docházelo k oslabování panovnické moci, nejkomplexněji se snažil říšskou krizi řešit Maxmilián I. Habsburský:

• Věčný zemský mír

• Zřízení říšského komorního soudu a vydání Řádu říšského komorního soudu

• Rozdělení Říšského sněmu na 3 kolegia (říšská města, říšská knížata, kurfiřti)

• Vytvoření říšského regimentu – orgán pro správu země v době nepřítomnosti císaře

• Rozdělení na 6, později na 10 krajů

V 16. století zmítaly územím SŘŘ války – německá selská válka (1524) a šmalkadská válka (1546-1547) zakončená augšpurským mírem z roku 1555.

Snahy o upevnění panovníkovy moci pak definitivně pohřbil Vestfálský mír. Jednak SŘŘ ztratila území v Nizozemí či Švýcarsku, zároveň byl však panovník nucen uznat plnou územní výsost říšských stavů, což v pozdější fázi vedlo k tzv. „knížecímu absolutismu“. Zeměpáni vládli absolutisticky, byli zároveň nejvyššími zákonodárci, vystupovali jako nejvyšší soudní instance a koordinovali svou zahraniční politiku.

Stavovská struktura

Říšské orgány

Němečtí králové (císaři římsko-němečtí) voleni od dob Oty I. již za života svého předchůdce, od konce 12. století volila šestice kurfiřtů, roku 1289 k nim přibyl i český král, německý král se mohl nechat korunovat římským císařem, tato tradice vymizela s rozmachem protestantství, král v pozdějších dobách (od dob Karla V.) nucen podepsat volební kapitulaci, v níž se zavazoval vládnout určitým způsobem. Vliv německých králů však stále slábl, po Vestfálském míru pouhá formální funkce.

Říšské stavy

účast na říšských shromážděních (sněmech)

1. Říšská knížata – přímí vazalové císaře, zeměpáni, zvláštní postavení měli kurfiřti – nejmocnější zeměpáni, kteří se podíleli na volbě císaře

2. Říšská města – podléhala přímo císaři (např. Norimberk, Lübeck, Frankfurt nad Mohanem, Hamburk či Brémy), postupně na ně přechází část panovníkovy moci, jsou oprávněna pěstovat vlastní soudnictví, stavět vojsko či razit mince, každoročně odváděla panovníkovi stanovené dávky a na požádání mu dávala k dispozici vojsko.

Od roku 1495 se říšské shromáždění označuje jako Reichstag. Skládal se ze tří kolegií – kolegium kurfiřtů (v čele mohučský arcibiskup), kolegium říšských knížat a kolegium říšských měst. Vzniká také řádná deputace – sbor všech kurfiřtů a zvolených zástupců zbylých kolegií – jednání o zemském míru, otázkách soudnictví. Od roku 1662 zasedá Reichstag nepřetržitě v Regensburgu.

Zemské stavy

• Zemská šlechta,

• Místní církevní autority

• Knížecí města

Správa říše

Centrální správa byla velmi slabá, nejnezbytnější služby vykonávali ministeriálové, úřadem říšského arcikancléře (ceremoniální funkce) byl nadán mohučský arcibiskup.