Vypracované otázky 2017

Třicátá léta jsou dobou vzrůstajícího neklidu v Evropě. Francie spolu s Británií upřednostňují politiku appeasementu vrcholící podpisem Mnichovské smlouvy (za Francii tam byl Édouard Daladier).

Otázka č. 35 – Politický a ústavní vývoj ve Francii ve 20. století

Francie v 1. polovině 20. století

Francouzská třetí republika byla na začátku 20. století členem Trojdohody. Po napadení byla tradičně poražena, nebýt Philippa Pétaina, byla by zmasakrována úplně! Dobře, přeháním, ze začátku dostali trochu na frak, ale boje se zastavily – tzv. zákopová válka – bitvy u Verdunu („verdunský mlýnek na maso“), bitva u Ypres (Němci poprvé použili bojový plyn), bitva na Sommě (první nasazení tanků) či bitvy na řece Marně.

Do čela vlády se dostává Georges Clemenceau – vystupoval tvrdě proti Německu na

Versailleské konferenci. Po něm nastupuje Alexandre Millerand – vůdce tzv. národního bloku. Tradičně však docházelo k častému střídání vlád. Je uzavřen konkordát s Vatikánem – oslabení sekularizace.

Zahraniční politika je zaměřena na posilování pozic v Evropě, Francie se snaží vystupovat jako hegemon na kontinentu. Když Němci přestanou platit reparace, obsazují Porúři. Své vazby na středoevropské země posilují uzavřením spojeneckých smluv s Československem (1924) a Polskem (1921). Francie se taktéž stává garantem tzv. Malé dohody.

Rýnský garanční pakt – výsledek konference v Locarnu, uznání statusu quo na francouzsko-německých a
německo-belgických hranicích, garanty VB a Francie

Briand-Kellogův pakt – spojen s osobou Aristide Brianda a Franka B. Kelloga – zákaz vedení útočné války,
porušen při Německém útoku na Polsko, Briand oceněn NC za mír roku 1926

Sociální opatření z 30. let jsou spojena s osobou socialisty Léona Bluma. Je uzákoněn 40hodinový pracovní týden, nárok na placenou dovolenou či povinná školní docházka. Po Blumovi nastupuje Édouard Daladier (ten pán, co mával Mnichovskou smlouvou a říkal, jak zachránil mír v Evropě a ono nakonec prd). Po vypuknutí války Francie nepřepsala historii a byla poražena. Vzniká kolaborantský režim se sídlem ve Vichy (protože zdraví patří i pokožce!) – vichystická Francie, v jejímž čele stojí maršál Pétain.

Pátá francouzská republika

O páté francouzské republice hovoříme od roku 1958. Základní rysy této republiky jsou popsány v ústavě, která nahradila ústavu z roku 1946, a která byla přijata 4. 10. 1958. Hlavním obratem oproti čtvrté republice je přechod z parlamentní demokracie na poloprezidentskou.

Došlo k posílení exekutivy na úkor legislativy – v čele výkonné moci stojí silný prezident, volený přímo občany (což mu zajišťuje vysokou legitimitu) původně na 7, nyní na 5 let – jmenuje premiéra, ministry, může rozpustit Národní shromáždění a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Předsedá Ministerské radě (prezident, premiér, ministři zahraničí, vnitra, financí a obrany).