římské právo otázky ke zkoušce

Další věty, které nejsou přiřazeny k otázkám, ale jsou na seznamu v ISu.

Servus nullum caput habet. Otrok nemá právní subjektivitu.

Fur semper est in mora. Zloděj je stále v prodlení(zloděje stále postihuje zvýšená odpovědnost, která obyčejného dlužníka postihuje pouze v prodlení).

Superficies solo cedit. Co je pevně spojeno s půdou, patří vlastníkovi půdy.

Quod partus, tot gradus. Kolik porodů, tolik stupňů(generací).

Omnis enim obligatio aut ex contractu aut ex delictu nascitur. Každá obligace vzniká buď z kontraktu nebo z deliktu.(tzv. Gaiova bipartice, později se přidaly kvazikontrakty a kvazidelikty)

Fundus fundo servit. Pozemek slouží pozemku(Statek chrání statek).

Agere, cavere, respondere. Žalovat, mít se na pozoru, dávat rady (dávat dobrá zdání). (3 prvky tzv. římské republikánské jurisprudence)

Nasciturus iam pro nato habetur. Ten, kdo se má narodit, považuje se už za narozeného.(důležité v dědickém právu, zda se dítě narodí živé a až potom zemře-stává se dědicem, nebo se narodí již jako mrtvé-jako by nikdy neexistovalo; jako důkaz sloužil pláč)

Impossibilium nulla est obligatio. K nemožnému závazek nevznikne.

Aequitas sequitur legem. Spravedlnost následuje zákon(nemá-li zákon ustanovení, rozhoduje se podle spravedlnosti, podle obecného právnického cítění).

Locare servitutem nemo potest. Nikdo nemůže pronajmout nebo propachtovat pozemkovou služebnost.

Nihil probat, qui nimium probat. Nic nedokazuje, kdo dokazuje příliš mnoho.

Otázka č.1 Vlastnické právo(pojem, druhy)

Vlastnické právo je jedním z věcných práv(vlastnické právo, spoluvlastnictví, držba, věcné právo k věci cizí, superficies a emfyteutis). Vlastnictví je právním panství nad věcí(dominium=vlastník je pánem věci, vztah k věci je panstvím; proprietas=věc je někomu výlučně vyhrazena, je jeho vlastní). Vlastnictví je chápáno jako subjektivní vlastníkovo oprávnění, proti kterému je postavena povinnost všech ostatních osob nerušit výkon jeho práva. Vlastnické právo je:

-všeobecné(majitel se k věci může chovat libovolným způsobem-může věc fyzicky ovládat=ius possidendi; může jí požívat=ius utendi; užívat= ius fruendi; zničit ji=ius abutendi)

-přímé(vlastník na věc působí přímo, bez zprostředkovatele)

-výlučné(vlastnictví působí erga omnes=proti všem, nikdo jiný nemůže mít k dané věci vlastnické právo)

Existovalo omezení VP:

-v zájmu veřejném(např. určovalo výšku staveb ve městech, vzdálenosti domů od sebe apod.)

-v zájmu soukromém(např.cesty-pokud se majitel sousedního pozemku nestaral o cestu a ta byla v havarijním stavu, musel strpět(pati) užívání svého pozemku; hranice mezi pozemky musely být 2,5 stopy z každé strany pozemku(5 stop na otáčení s pluhem apod.)

Formou VP bylo spoluvlastnictví. Je to stav, kdy 1 věc je vlastněna více vlastníky, kteří mají dohromady právní panství nad věcí. Poměr spoluvlastníků je vyjádřen spoluvlastnickým podílem(zlomkem). Jedná se o ideální podíl. Ideální podíl vyjadřuje, v jakém poměru se vlastníci podílejí na výtěžku a udržování věci. S ideálním podílem mohl spoluvlastník nakládat libovolně, ale nakládání s celou věcí vyžadovalo souhlasného projevu vůle všech spoluvlastníků. Spoluvlastnictví bylo možno zrušit žalobou actio communi dividundo. Jedná se o věcné právo. Uprázdněný podíl přirůstal ostatním spoluvlastníkům v poměru jejich spoluvlastnictví=akrescence.