Prameny práva

PRÁVNÍ ZÁVAZNOST

- absolutní -> především v zemích tzv. kontinentální evropské právní kultury, kde adresáti normativních právních aktů mají povinnost jejich obsah nejen znát (případná neznalost adresáta nemůže zbavit odpovědnosti za nesplnění právní povinnosti = ignortia legis neminem excusat = neznalost zákona neomlouvá, předpokladem publikace právních normativních aktů -> možnost a de iure povinnost seznámit), ale i respektovat (= povinnost adresáta právně kvalifikovat skutkový stav, splnit uloženou právní povinnost, když odpovídá hypotéze normy), problém: místy příliš vysoké nároky na právotvorné procesy, rigidita – neschopnost reagovat na aktuální problémy a nepředvídané právní situace

- argumentační -> koncept, v němž se zabýváme mírou závaznosti, kritériem hodnocení je argument – jsme povinni se pramen práva řídit, pokud nenajdeme lepší argument interpretace; u nás: právní princip, judikatura – soudce se od judikatury může odchýlit, pokud mám právě lepší argument – musí odlišnou interpretaci odpovídajícím způsobem argumentovat – poměrně nový jev X tradice: nizozemské nebo německé právo, angloam. je argumentační závaznost dominantní (absolutní pouze fundamentální normy)) -> nižší právní jistota

- relativní = závaznost konkrétního právního příkazu, nemá obecný charakter x vyznačuje se adresností -> ZÁVAZEK = právní povinnost, uložená individuálním právním aktem nebo na základě právní skutečnosti př. Smlouva

Normativní právní akty, právní obyčej

Psané právo = soubor PP -> publikované písemné vyjádření právních pravidel, které buď zakládá nebo konstatuje (AJ – black letter law – tištěné právo); PP má formu PNA

• PNA – širší pojem než PP, protože označuje veškeré výstupy zákonodárného procesu nez ohledu na jejich obsah x PP – obsah: právní pravidla

• Zákon = NPA, zákon obsahující právní pravidla PP a pramen práva, proto např. politická proklamace není PP a není jej možné považovat za pramen práva

Znaky právního předpisu:

• Forma: textové vyjádření právního pravidla, které je jeho jediným smyslem existence a nejvýrazněji jen odličuje od ostatních pramenů práva

  • Procedura = legislativní proces, jednostranný projev vůle a publikace, formální určitost (díky písemné formě)

• Normativnost: společný znak všech pramenů práva, obsahem jsou právní pravidla obecného charakteru

• Obecná závaznost: PP je schopen zakládat, měnit či rušit subjektivní právo a právní povinnosti, kontinentální právo – absolutní charakter – zde také dominantní pramen , angloamerický systém – argumentačně (ovšem nalézt argument je velmi složité)