Prameny práva

Obsah kolektivních smluv

• Jde o tři druhy vztahů:

  • individuální závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

  • kolektivní závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

  • práva a povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy.

Právní rámec kolektivní smlouvy je velmi benevolentní, vytváří široký prostor pro smluvní volnost stran, které si sami sjednávají obsah konkrétních závazků. Mzdové a pracovněprávní nároky však mohou být upravovány jen v rámci daném právními předpisy.

Pracovněprávní předpisy upravují nároky zaměstnanců trojím způsobem:

• kogentně – zde se strany kolektivní smlouvy nemohou odchýlit od znění právní normy vůbec.

• relativně kogentně – zde se strany mohou od dispozice normy odchýlit, avšak jen ve směru, který právní norma připouští (př. mzdové ujednání – mantinely – minimální mzda)

• dispozitivně – smluvní strany si mohou nároky zaměstnanců upravit podle své vůle.

Platnost kolektivních smluv

• Kolektivní smlouva je platná, jestliže je vyhotovena v písemné formě. Podpisy obou smluvních stran musí být na jedné listině. Smlouva je platná okamžikem podpisu.

• Neplatná jsou ujednání kolektivní smlouvy, jsou-li v rozporu s právními předpisy. A pakliže se pracovně právní a mzdové nároky odlišují od ujednání kolektivní smlouvy vyššího stupně (když upravují pracovněprávní nároky zaměstnanců v menším rozsahu, než kolektivní smlouva vyššího stupně. Když zaručují zaměstnancům mzdové nároky ve větším rozsahu, než je rozsah stanovený kolektivní smlouvou vyššího stupně)

Účinnost kolektivní smlouvy znamená určení časového úseku, v němž smlouva zakládá práva povinnosti podle svého obsahu. Není-li ve smlouvě tento časový úsek určen, má se za to, že byla sjednána na jeden rok.