Zbytek otázek ze zpracovných
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
současný demokratický stát je charakterizován jako:
moderní – dnes se mluví dokonce o postmoderním státu (moderní od 2.pol.20.stol.)
lze jej charakterizovat těmito znaky:
jednotnost moci, území a obyvatelstva (je uzavřený celek, Jellinkova definice)
legitimita a legalita státní moci (politická moc je ospravedlnitelná legálními principy, je uznána ze strany obyvatelstva)
národní princip výstavby státu (státy charakterizujeme jako národní státy – tento národní princip se však postupně rozmělňuje)
jednotný právní řád
byrokratický aparát (placený z daní) – teorii byrokracie charakterizoval Max Weber
právní
idea právního státu – odvěká touhla lidí po spravedlnosti a spravedlivém státě, snaha nahradit subjektivistickou vládu lidí vládou práva
Formulace vymezení právního státu:
stát, kde vládne právo
stát, budovaný na principu panství práva
stát, ve kterém je uplatňována zákonnost...
sociální
-
základy sociálního státu byly položeny v 80. letech 19. stol., Otto von Bismarc
-
Ústava ČR se hlásí pouze k právnímu státu (bohužel si lze představit právní stát bez sociálního a naopak)
-
Vývoj ideje právního státu
řečtí filosofové, zejména představitelé přirozenoprávní koncepce zdůrazňovali, že ve společnosti i v přírodě existuje jeden řád, jeho součástí jsou i zákony, těmto zákonům se musí podřídit jak vládcové, tak i bohové
v Řecku byl přirozenoprávní koncept velmi silný, zdůrazňoval, že přirozený řád a pozitivní právo by měly být v souladu
zákon měl vládnout i panovníkovi – Platon: „Zákon je neomezeným pánem nad vládci a vládci jsou jen poslušnými poddanými ve službách zákona“
Aristoteles: „Proto nenecháváme vládnouti člověka, nýbrž zákon, poněvadž člověk vládne ve svůj prospěch a stává se tyranem“
Cicero: „Stát představuje nejen výraz veřejného zájmu jeho svobodných členů, ale současně také organizačně-právní zařízení tj. právní pořádek“
někteří autoři považují antické státy za právní, ale není tomu tak, protože v těchto státech principy právního státu byly plněny jen některé a v omezené míře (např. nenaplněny principy garance lidských práv, rovnost)
vznik právního státu souvisí až s revolučním osvícenským obdobím
názor na právní stát formulovalo především 5 těchto názorových hnutí
liberalismus
rozvinul se jak na kontinentě, tak ve V. Británii
Adam Smith, John Stuart Mill
myšlenky minimálního státu (stát noční hlídač)
byl to liberalismus nejen ekonomický (stát by neměl zasahovat do fungování trhu), ale i politický (stát má co nejméně zasahovat do života občanů a společnosti)
přirozenoprávní teorie
nejzřetelněji se promítla do teorie lidských práv
zdůraznění, že lidská práva a svobody přináleží člověku nezávisle na státu a pozitivním právu