Zbytek otázek ze zpracovných

Soukromoprávní odvětví

• občanské právo hmotné

• občanské právo procesní – někteří to nepovažují za soukromoprávní odvětví

• rodinné právo

• obchodní právo – v některých právních řádech kontinentálního systému patří pod občanské právo

• pracovní právo (sociální zabezpečení)

• pozemkové právo

• družstevní právo

• mezinárodní právo soukromé

Veřejnoprávní odvětví

• ústavní právo

• trestní právo hmotné

• trestní právo procesní

• správní právo (hmotné a procesní)

• finanční právo

• právo životního prostředí

• mezinárodní právo veřejné

• církevní právo – opět spory, zda je spíš soukromé nebo spíš veřejné (do veřejného proto, že církve jsou schvalovány státem)

Komplexní právní odvětví

• jsou ve společnosti nejvýznamnější

• je zde jeden nejdůležitější právní předpis z hlediska hmotného a jeden z hlediska procesního (např. občanské právo – Občanský zákoník a Občanský soudní řád)

• patří sem právo občanské, obchodní, trestní, správní

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva

• dochází k jejich střetávání

• objevuje se otázka, co je významnější

• odpověď přestavují dva směry:

  • monistická koncepce = (důležitější je vnitrostátní nebo mezinárodně-právní; vždy jen jedna z nich)

  • - normativní mez. smlouva se přímo stává součástí vnitrostátního práva -> zákonodárce provede pouhou ratifikaci

  • - většina právních řádů evropských států

X

• dualistická koncepce = mezinárodně-právní a vnitrostátní jsou dva systémy, které mohou existovat vedle sebe; smířlivější koncepce; naše právo – spíše dualistická koncepce)

• - odděluje mez. právo od práva vnitrostátního; sjedná-li takový stát mez. smlouvu, obecně závazná právní pravidla z ní musí být zahrnuta v nějakém vnitrostátním pramenu práva

Pronikání mezinárodního práva do vnitrostátního práva

• recepce – uznání (čl. 10 Ústavy ČR) - vyžaduje normu recipovanou a normu, prostřednictvím které se recipuje (čl. 10 to do jisté míry nesplňuje)

• adaptace – přijmu příslušné normy mezinárodního práva a přizpůsobím je svému vnitrostátnímu právu

• inkorporace – vytrhnu z mezinárodní smlouvy určité ustanovení a vložím do vnitrostátního práva

• transformace – týká se ostatních mezinárodních smluv (např. ne o lid. právech) – transformovaná smlouva se nestává pramenem práva, pramenem práva je oznámení o přijetí mezinárodní smlouvy

33. Právní stát

PRÁVNÍ A SOCIÁLNÍ STÁT

• právo je velmi těsně spjato se státem

• stát je nejen právním jevem, ale má i další aspekty – je i politickou formou organizace společnosti (předmět studia politologie), je rovněž sociálním jevem (je společenskou institucí)

• stát je institucionalizovanou formou společenského života

• Tři podoby vztahu státu a práva:

  • právo je před státem, může existovat i bez něj

  • právo je konstituujícím členem vzniku a existence státu

  • právo je produktem státu