Zbytek otázek ze zpracovných

Systém práva:

• lze sledovat z hlediska praktického i teoretického

• uspořádán do jakési pyramidy, sestavené z právních norem, které se dále uskupují do právních odvětví, normy odvětví jsou diferencovaně seřazeny do jehlanu, na jehož vrcholu je jediná norma, které jsou všechny ostatní normy podřízeny

• právní norma - je základní a elementární jednotkou právního systému, množina norem vytváří NPA, kt. reguluje určitý okruh společenských vztahů

• právní odvětví - vyšší skladebná jednotka systému práva, jeden nebo dva právní předpisy hrají dominantní úlohu (OSŘ a OZ) – pomyslná nadřazenost – zaměřeny na nejvýznamnější okruhy vztahů příslušného typu, jednotící prvek konkrétního právního odvětví

  • Za nejvýznamnější jsou považovány občanské, obchodní, trestní, správní

  • Za základ právního odvětví bývají považovány základní zásady (principy), jednotlivé normy nemohou být s nimi v rozporu

  • Jestliže význam zásady přerůstá jedno právní odvětví, nabývá meziodvětvový charakter, může být zakotvena přímo v ústavě jako nejvyšším zákoně státu (např. zásada nezávislosti soudů, rovnosti před zákonem). Některé ústavní principy lze považovat za principy práva, např. svoboda, rovnost, humanismus.

• Právní institut je soubor právních norem upravujících stejnorodé vztahy. Např. právní institut vlastnictví je soubor PN upravujících vlastnické vztahy. Při komplexním monografickém přístupu je právní institut namnoze systémem norem spadajících do různých právních odvětví.

• Jednotlivá kritéria systému práva

  • Další hierarchické vztahy a vazby uvnitř odvětví i mezi nimi určují:

    • princip prvotnosti a odvozenosti - musí být splněny všechny náležitosti vztahu mezi primárním a sekundárním aktem, včetně jejich neodporovatelnosti

    • princip právní síly - princip odpovídá představám o stupňovitém uspořádání právního řádu, reálně se vytváří určitá pyramida norem

    • ústavnosti a podzákonnosti - postavení ústavy jako základního zákona, žádná norma nesmí být v rozporu s ústavou, mezi běžnými normami má zase svrchované postavení zákon

    • existentnosti a funkčnosti

    • ignoratia legis neminem exkusat - je výchozí, musí být naplněna vždy

Struktura

• je výraz používaný pro:

  • účelné uspořádání prvků, částí nebo složek nějakého celku

  • vnitřní uspořádání a zpravidla i stupňovitou výstavbu společenských útvaru

  • soustava vnitřních vztahů účelně organizujících jednotlivé složky kulturního útvaru v ústrojný celek

• Struktura je tvořena prvky, není však jejich prostým souhrnem, funkce jednotlivých prvků ve struktuře jsou jiné než pokud by tyto prvky součástí struktury nebyly

• Strukturní teorie práva - zabývá se otázkami struktury právní normy a právních institucí, dynamickou teorií práva i výstavbou právního řádu. Učení o stupňovité výstavbě právního řádu založené na hierarchii normotvůrců a stupňovitosti právních norem