Zbytek otázek ze zpracovných

Systém práva

• Systém práva je systém uspořádaný. Objektivní právo se jeví jako systémový celek se strukturou. Složkami systému objektivního práva jsou právní normy, principy (zásady), právní instituty, právní odvětví.

• Základním předpokladem systému práva je jeho souladnost, tj. bezrospornost jeho prvků.

• Systém práva je výsledkem systematizace spočívající ve zpracování materie právních pramenů právní vědou z určitých aspektů

Jednota práva

• Jednota práva znamená především homogenitu celku, danou pojmem práva. Je třeba, aby si platné právní normy navzájem neodporovaly. Tato jednota se opírá o soubor pravidel a zásad právní kultury jakožto právní techniky, které vycházejí z koncepce legality či právního státu, ovládají způsoby tvorby, interpretace a aplikace práva a zahrnují právní záruky zrušení či změny nezákonných právních norem

Vztah struktura - systém

• 1. Systém je pojem širší zahrnující strukturu jako určitý aspekt systému, přičemž systém je množina činných prvků, struktura pak množina vztahů, kterými jsou spjaty prvky uvnitř systému.

• 2. Pojem struktura bývá nadřazován pojmu systém. Systém spojován s utvářením skutečnosti, struktura užívána jako výraz vnitřní povahy skutečnosti samé.

• 3. Systém a struktura jsou synonyma

Právo

• určitá část reality, která po určitou dobu vykazuje určité chování

• je to systém:

  • účelový

  • relativně neurčitý (až náhodný) – je sice závislý na vstupních veličinách, ale není jisté, zda se zachová tak, jak se od něj očekává

  • autonomní až řízený – chová se bez ohledu na vstupní veličiny

  • jednotný a diferencovaný – z hlediska struktury (struktura nám odpovídá na otázku, proč systém za daných podmínek plní určité funkce a jaké je uspořádání jednotlivých vnitřních prvků)

Prvky systému práva:

• právní normy – jejich určité množství a uspořádání tvoří právní předpisy

• právní předpisy – jejich množství vytváří další strukturní jednotku – právní odvětví

• právní odvětví – mezi jednotlivými právními odvětvími existuje provázanost ve formě zásad a principu, rozlišují se:

  • veřejnoprávní (vztahy mezi subjekty jsou nerovné)

  • soukromoprávní (vztahy mezi subjekty jsou rovné)

• právní zásady a principy – základní nepřekročitelné a vždy platné axiomy, mohou být:

  • odvětvové

  • principy práva jako takového – např. princip spravedlnosti

• rozdíl mezi zásadou a principem – zásada je měnitelná

Kritéria systému právo

• princip prvotnosti a odvozenosti

• princip právní síly – hierarchie mezi jednotlivými právními normami

• ústavnosti a podzákonnosti – ústavě nesmí odporovat žádný zákon ani podzákonný předpis

• existenčnosti a funkčnosti

• ignorantia legis neminem excusat – právní systém postaven na předpokladu, že neznalost práva neomlouvá