Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• vlády většiny, ochrany menšin, vlády na čas, vyloučení násilné formy vlády, práva na odpor

• MOC – schopnost přinutit k určitému jednání i proti vůli

• komunikace státu jen prostřednictvím práva

• případné porušení práva státem samým náprava

• legální legitimita – legitimita státu projevená prostřednictvím psané ústavy, ústavnost konání státu

Univerzalita, suverénnost státní moci – nezávislost, výlučnost (jediná, jednotná – nedílná), neomezenost

Státní suverenita

• výsost – právo na uplatnění právního řádu

• územní svrchovanost (vs. výsost personální) – právo státu nakládat se svým státním územím

Státní moc

• měla by být legitimní, právem sankcionovaná schopnost státu působit na subjekty společenských vztahů, měla by být nezávislá (nad mocí uvnitř i vně státu), výlučná (jedna, jediná a jedinečná) a neomezená

• je to trvající (nepřetržitá), autonomní moc, má územní a personální výsost

• svrchovanost = právo státu rozhodovat o svém území (buď státní orgán nebo voliči v přímé demokracii nebo kombinace)

Pozn: veřejná moc = státní moc + samosprávní moc

1. Stát jako politická a právní instituce; obecná charakteristika moci, legitimita a legalita státní moci

• pojmy, jež jsou spolu velmi silně svázané.

• Moc má dvě stránky – přirozenou (legitimní autoritu, jež subjekty respektují a uznávají jak přirozený společenský jev) a moc v užším slova smyslu (nehledí na dobrovolné podřizování subjektů, ale na jejich ovlivňování, řízení a působení na ně bez jakýchkoliv ohledů na jejich vůli. Dynamické prolínání těchto dvou stránek v širším pojmu moci je typické především pro stát (jeho různé varianty – totalitní, demokratický,...), zdůrazňuje jednu nebo druhou složku moci různě)

• státní moc je v demokratických státech

  • založena na: politické legitimitě (princip většiny, vláda na čas, ochrana polit. menšin) a legalitě (právem upravené působení státní moci). Velmi důležité je z tohoto pohledu zajištění legitimity a legality nadpozitivistickou ústavou, zakotvením lidských práv v právním řádu a dělbou moci mezi státní orgány.

  • Státní moc je legitimním právem sankcionovaná schopnost státu ovlivňovat subjekty společenských vztahů a jejich chování i proti jejich vůli.

• originární, právem regulovaná, nejvyšší veřejnou mocí na daném území

• legitimita státu – původ moci: politické společenství na určitém území = LID; (abbé Sieyés); lid = moc konstitující (ustavující), subj. moci nadstátní; moc státní – ustavená (konstituovaná)

• legitimační procesy: přenos strukturovanosti společnosti do moci ustavené (nejsou dokonalé, ale nic lepšího)

  • Zastupitelská demokracie; 2. Přímá demokracie

• Vláda: většiny (momentální, jako reprezentant veřejné moci), na čas; ochrana menšiny (menš. většinou); vyloučení násilné vlády, právo na odpor (nejsou-li dodrženy legitimační procesy)