Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• orografický: sleduje se přesně reliéf zemského povrchu

• geometrický: vychází se z nejkratší možné spojnice mezi dvěma body v terénu

• astronomický: postupuje se podle rovnoběžek a poledníků

2 způsoby hledání hranic :

• delimitace: vytypovávají se určité doby a určuje se hranice, pracuje se s podrobnými mapami

• demarkace: postupuje v terénu, konkrétně stanoví hranici v konkrétním terénu

• vnitrozemské vodní plochy: územní jurisdikce je bez problémů

• pobřežní vody: existují pravidla pro řešení příslušné hranice např. v případě změny toku řeky se zachovávají původní hranice

• teritoriální vody

1. zóna - tzv. "problém pobřežní zóny" : do vzdálenosti 12 námořních mil od pobřeží (pobřeží = čára, kam nejvíce ustupuje moře při odlivu); je zde režim takřka totožný s režimem v rámci státních hranic (stát musí umožnit režim volného průjezdu plavidel)

2. zóna: má rovněž 12 mil (celkem 24, i včetně pobřežní zóny); stát může provádět pouze kontrolu pravidel, nemůže uplatňovat svou územní jurisdikci (jinak se zde uplatňuje režim obdobný režimu volného moře)

3. zóna: ve vzdálenosti do 200 mil; výlučně ekonomická zóna; příslušný pobřežní stát zde může provádět ekonomickou činnost (např. rybolov, těžba z mořského dna); nemá zde právo kontroly

• část zemského nitra: na zemském povrchu je vymezena přímkou mezi státními hranicemi, zužuje se směrem ke středu země)

• vzdušný prostor: do výše 100 km nad zemským povrchem

• problém fiktivních území: režim na palubách lodí, letadel a podmořských kabelech; nejsou považovány za státní území státu, ve kterém jsou registrovány, ale režim se zde řídí řádem státu registrace (ve výjimečných situacích se řídí režimem státu, na kterém se nacházejí např. při únosech letadla); lodě nacházející se v 1. zóně se řídí režimem státu, ke kterému pobřeží patří (ale pouze ve vztazích mezi lodí a státem, ne ve vztazích mezi cestujícími a posádkou)

• režim arktických polárních sektorů: režim dotýkající se severní polokoule; jedná se o jakési trojúhelníky, základna tvořena severní hranicí příslušného státu, ramena trojúhelníka procházejí na úrovni rovnoběžek, které odpovídají největší vzdálenosti mezi hranicemi státu, vrchol tvořen severním pólem; příslušný stát zde musí uplatňovat svoji územní jurisdikci

Režim státního území dynamický

• nabývání státního území

• originární nabývání území (původní): nabývání, které zpravidla nezávisí na vůli daného subjektu (který vyjadřoval svoji vůli); např. terra nulius ­ když by stát nabyl území bez pána (dnes se s tím prakticky nesetkáme)

  • prostřednictvím akcese, tzn.­ přirozenou cestou (např. prostřednictvím naplavenin, usazenin, )

  • prostřednictvím akrescence, tzn. umělé lidské činnosti (např. Nizozemí ­ vysoušení)