Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• teleologická funkce: např. zaměření státu na péči o obecné blaho; za funkce jsou považovány účely

• popisná funkce: podle základních směrů činnosti, popřípadě podle úřadů; např. zákonodárné věci, vnitřní věci, správní věci

• hodnotící funkce: podle toho, jaké by měly být projevy státu navenek

• vztah k právnímu řádu, resp. tvorba a výkon právního řádu: podle normativní nauky

• funkce zákonodárná, výkonná, soudní: podle Montesquieua

Funkce moderního státu

• zajištění právního státu: právní jistoty a ochrany bez diskriminace, ochrana základních práv a svobod

• fungování hospodářského a sociálního pořádku: sociální služby, minimální životní standard

• zajištění kulturního rozvoje, včetně výchovy a školství

• zabezpečení vnějších vztahů

Úkoly státu

• Jsou spjaty s pohledem na stát shora – úkoly se někomu stanoví; státu je stanoví společnosti, jehož součástí ten stát je (pokud by si je stanovil stát sám, jednalo by se spíše o závazky, které by stát splnit mohl, ale také nemusel)

• jsou stanoveny jak prostředky práva (vymezením v zákonech nebo ústavě), tak i cestou jiných nástrojů (např. různé politiky státu, mohou se objevovat v dokumentech státního charakteru)

• jsou vyjádřením poslání státu a účelu jeho existence – úkolem státu je tak např. zajištění obecného prospěchu obce svobodných občanů (Aristoteles), udržování klidu a pořádku (Hobbes), ochrana života, majetku a zdraví jedince (Locke), ochrana proti vnějšímu nebezpečí, zajištění panství ekonomicky panující třídy, popř. likvidace panství vůbec (Marx a Engels), zajištění blahobytu, péče o životní podmínky, ochrana životního prostředí atd.

• Konkrétní projevy úkolů státu jsou státní politiky (politika dopravní, bezpečnostní, obranná, obchodní atd., iniciátorem jsou zpravidla politické strany a zájmové skupiny – odbory, církve) – tyto politiky nejsou vynutitelné, ale jsou podkladem pro formulování legislativních záměrů a v podobě zákonů a dalších právních předpisů se stávají obecně závazným pravidlem

Státní cíle

• Pod nimi jsou chápána ústavní ustanovení nebo mezinárodní závazky státu, které státu předepisují, co má činit (chránit životní prostředí, zajišťovat zdravotní péči, podporu rodiny, ochranu života atd.)

Povinnosti státu

• Jedná se o normativní ustanovení, v případě ústavních předpisů můžeme hovořit o základních povinnostech státu – část z nich představuje subjektivní veřejné právo jedince (např. povinnost státu podporovat rodinu), část je vymezením státních úkolů (udržování veřejného pořádku apod.)

22. Přístupy k problematice funkcí a úkolů státu a jejich členění

Přístupy k problematice funkcí a úkolů státu ve vývoji

• chápání funkcí a úkolů prochází vývojem tak, jak se mění společnost a stát neexistují věčné funkce a věčné úkoly státu

• vliv mezinárodního a zejména nadnárodního charakteru na změně funkcí a úkolů státu

• stát má sice stále ještě mocenský monopol, nemá však již monopol na veškeré činnosti, které s ním byly kdysi spjaty (přenášení dolů na samosprávné subjekty, právnické a fyzické osoby, nadnárodní celky – EU)

• role státu zčásti přejímány ze strany složek státu (posilování subjektů federace, které získávají částečnou subjektivitu v mezinárodním právu), subjektů společnosti (politické strany, velké podniky, banky), veřejnoprávních korporací (územní samospráva), zvnějšku (nadnárodní a mezinárodní organizace)