Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• třetí čtení

• mělo by být věnován organizačně-technickým, gramatickým, podstatu neměnícím záležitostem, často se však i tady diskutuje k různým klíčovým otázkám (dochází k taktizování, politikaření)

Přijetí

• schválení návrhu

• v ústavách požadována určitá většina (v případě ústavního zákona kvalifikovaná)

• i když byl přijat, je to stále návrh

• až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon

• u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy)

• významnou roli hraje hlava státu, ­disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)

• pozitivní zákonodárství: určitý pramen práva osahuje právní normu, která vytváří, upravuje nebo ruší společenský vztah

• negativní zákonodárství: spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na úroveň postavené (může právní normu jen zrušit, ne přijmout)

• institut delegovaného zákonodárství: určitá činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí právní normy je svěřena vládě; tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN); tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě

• vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústavních zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství

24. Státní správa jako jeden z hlavních druhů činnosti moderního státu

Správa

• činnost udržovací

• probíhá v relativně trvale organizovaných institucích a má funkci regulace (udržení instituce v žádoucím stavu, v zadaných parametrech, aby byla schopna plnit funkci, pro kterou vznikla)

• v soukromých institucích převládá snaha o udržení rovnovážného stavu uvnitř instituce (např. aby byla schopna plnit své závazky)

• ve veřejných institucích je také vnitřní udržení, hlavní funkcí je zaměření navenek

Veřejná správa – státní správa

• parametry pro regulaci určitých společenských vztahů stanoveny zákonodárstvím (nejsou původní, ale odvozené)

• druh státní činnosti, který spočívá v organizování a zajišťování úkolů a cílů státu stanovených v rozhodnutích zákonodárného orgánu

• je všechno to, co zbývá po odečtení činnosti zákonodárné a soudní

• je činností výkonnou ­- vykonává to, co bylo rozhodnuto zákonodárným orgánem

• je činností podzákonnou (secundum et intra legem) - činnost by nikdy neměla jít nad rámec zákona

• je činností nařizovací, ­ jejím projevem je vydávání:

• odvozených obecně závazných právních předpisů (sekundární prameny práva) např. nařízení

• individuálních právních aktů = individuálních správních aktů (nejrozsáhlejší činnost státu),­ stát jimi zasahuje do statutu právnických a fyzických osob

• aktů řízení - projevy regulativního působení státní správy ne navenek, ale dovnitř organizační struktury státní správy, uvnitř organizace státní správy se uplatňuje princip nadřízenosti a podřízenosti (proto se jim někdy říká vnitřní akty správy)