Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• vymezuje objekty působení, tzn. společenské vztahy, vůči nimž nebo v nichž působí

• vymezuje úkoly, činnost a zaměření v procesu působení na objekt

• určitý výčet úkolů a činností

• souhrn práv a povinností (stanovených v jednom nebo více právních předpisech, které vymezují konkrétní činnost – funkci)

• rámec výkonu pravomoci

• věcný: obecný (parlament, vláda) nebo konkrétní (např. ministerstva) okruh společenských vztahů

• územní: území, na kterém je oprávněn a povinen působit; může být celostátní (parlament, vláda, ministerstva) nebo místní (podle teritoriálního uspořádání státu), popřípadě mohou existovat různě specifikované části území (podle zámořských území, autonomních oblastí, území s decentrovaným výkonem státní správy)

• časový: časová neurčenost (u většiny) nebo dočasnost (časový rozsah je vymezen stanoveným termínem, lhůtou, nastoupením nebo splněním určité podmínky)

• osobní: obecný (vůči všem osobám na území státu, resp. v rámci územně vymezeného rozsahu) nebo speciální (týká se různě kvalifikovaných charakteristik osob, např. cizinci, uprchlíci, muži, vojáci, mládež)

• funkční: příslušnost rozhodovat v první nebo ve druhé instanci; týká se zejména soudního nebo správního typu orgánů

29. Působnost a pravomoc státního orgánu

Působnost státního orgánu

• viz. ot. č.28

Pravomoc státního orgánu

• vypovídá o jeho postavení z hlediska způsobilosti projevovat se právem předpokládaným, vyžadovaným a zpravidla přesně vymezeným způsobem

• určité právní prostředky, které má státní orgán k realizaci své působnosti

• výraz oprávnění státního orgánu chovat se a působit na společenské vztahy

• způsobilost vydávat právní akty, přijímat rozhodnutí v dalších formách, případně činit další opatření

• oprávnění a povinnost vynucovat tyto akty státní mocí, případně státním donucením

Druhové hledisko

• tzv. rozsah oprávnění právně kvalifikovaným způsobem působit na společenské vztahy a jednat právem vymezených forem aktů pravomoci, tzn. způsobilosti

• normotvorná: vydávat normativní právní akty

• primární pravomoc: ústavodárná, zákonodárná

• sekundární pravomoc: vydávání odvozených právních aktů (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev atd.)

• právně aplikační: zejména ve formě individuálních aktů (soudní rozsudky, správní rozhodnutí), ustavování některých státních orgánů, jejich odpovědnosti, schvalování určitých smluv, vysílání ozbrojených sil atd.

• organizační: volba konkrétní podoby (zajištění určité činnosti, vydání určitého závěru, vystavení určitých odborných posudků, vydávání státních dluhopisů atd.)

Klasifikace státních orgánů dle pravomoci

• ústavodárné: přijetí, změna nebo zrušení ústavy a ústavních zákonů nebo jejich částí

• zákonodárné: přijímání, změny nebo rušení zákonů, zákonných opatření či obdobných projevů primární normotvorby

• výkonné (správní): přijímání, změny nebo rušení odvozených normativních právních aktů a individuálních aktů aplikace práva, ale i organizačních projevů pravomoci

• soudní: vydávání, změna nebo rušení individuálních právních aktů, přezkoumávání a rozhodování o zákonnosti a ústavnosti zákonů, jednotlivých právních předpisů a individuálních právních aktů, tvorba precedentů

• kontrolní a dozorová: kontrola, podávání návrhů, upozorňování a informování (státní kontrolní orgány, inspekce, státní zastupitelství, ombudsman)