Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• platnost historicky první ústavy se tedy opírá o onu základní normu, další ústavy již vycházejí z oné pozitivní ústavy, která stanoví pravidla pro jejich přijetí

Ústavy ve formálním a materiálním smyslu

• základní členění, které vychází z pojmu materie, tzn. Souhrn pravidel, která určují základní mocenské poměry ve státě, jeho organizaci, fungování a vztahy vůči jednotlivci, popř. i jiným státům

• materiální smysl: všechna právní pravidla, která tyto otázky upravují bez ohledu na to, zda se nachází v právním aktu nazvaném ústava nebo v obyčejném zákoně (ústavní obyčeje, soudní rozhodnutí, historické dokumenty atd.; jsou zde upravovány otázky vztahu ústavy a státu, práva, společnosti a politického systému; takovouto ústavu má např. Velká Británie

• formální smysl: vzniká v 17./18. století jako právní dokument, který upravuje tyto otázky, navíc se vyznačuje zvýšenou formální zákonnou mocí; je to základní zákon odlišný od jiných (formou, procedurou změny, názvem, systematikou atd.)

Ústavy rigidní a flexibilní

• rigidní: lze jej měnit jen složitějším postupem než u obyčejných zákonů; má ji např. ČR

• flexibilní: platí pro ně zásada lex posterior derogat priori; má ji např. Nový Zéland, Izrael, Maďarsko do 2. světové války atd.

Ústavy psané a nepsané

• psaná: je obsažena v jednom (monolegální, kodifikované) nebo i více (polylegální; jeden z těchto dokumentů může být označen jako ústava) právních předpisech; má ji ČR, Rakousko, Španělsko

• nepsaná: je tvořena i jinými formami práva, např. precedenty, ústavními konvencemi a obyčeji

Ústavy reálné a fiktivní

• zda se litera ústavy shoduje se skutečností; fiktivnost zpravidla dopadá jen na část ustanovení

• normativní: ústava odpovídá skutečnému stavu

• nominalistická: ústava plní jen výchovnou roli, pravidla sice platí, ale nevyužívají se

• sémantická: realizuje se, ale je upravena pouze v zájmu držitele moci a vylučuje jeho demokratickou změnu; tento typ je ale také normativní, pouze se nejedná o demokratickou ústavu

Ústavy původní a přenesené

• v podstatě každá ústava je původní, protože nelze brát v úvahu jej její znění, ale také zakotvení ve společenských poměrech, ve kterých působí

• původní: jsou to ústavy, od kterých se vytváří ústavy další; např. ústavy USA 1787, Belgie 1831, Francie 1875, Výmarská ústava 1919, SSSR 1936, SRN 1949, Indie 1949

• přenesené: platnost nějaké ústavy se přenese na jiné území (např. ústava Vietnamské demokratické republiky začala platit i v Jižním Vietnamu, ústava SRN od 1990 platila i pro bývalé NDR) nebo je obnovena platnost dříve platných ústav ve stejném státě (např. v Polsku po 2. světové válce)

Ústavy oktrojované, dohodnuté a revoluční

• oktrojované: vytvořeny panovníkem nebo jiným držitelem moci z jeho vlastní autority; např. Charta Ludvíka XVIII. roku 1814

• dohodnuté: jsou výsledkem dohody rozhodujících společenských sil

• revoluční: zakotvení zájmů jedné z rozhodujících společenských sil, často potlačení zájmů ostatních složek společnosti; často jsou měněny v závislosti na síle dané třídy a dalších historických událostí