Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• správné formy podle něj jsou: monarchie (vláda jedince), aristokracie (vláda několika) či politeia (vláda všech)

• špatné: tyranie(jedinec), oligarchie (několik bohatých) či demokracie (vláda davu, lůzy)

• později přichází na smíšené formy vlády

Formy vlády jednoho (monokracie)

• subjekt rozhodování je sám, avšak není jediný, kdo ve státě rozhoduje

• na základě čeho může rozhodovat:

• vlastník - patrimoniální teorie

• ztělesněný, živý bůh – teokracie

• hlava církve – faraón

• dědičný panovník

• diktátor či vůdce strany

Formy vlády několika osob (málo)

• nejvíce podob, protože je pravidlem, ty dvě ostatní jsou výjimky

• aristokracie (nejlepší, vznešení)

• teokracie (církev a její vedení)

• ideokracie (vláda ideologie-ztělesněná stranou nebo opět církví->opět teokracie)

• partokracie (vláda jediné strany)

• paritokracie (vláda na dohodě více stran - např. 1. čs republika)

• meritokracie (nejzasloužilejší)

• timokracie (majetní-movitě,nemovitě,i vlastníci informací a ovládnutí sítě=netokracie)

• plutokracie (nejbohatší)

• stratokracie (vláda vojska, pretoriánské gardy, vojenské junty)

• gerontokracie vláda stařešinů rodů, zpravidla do WWI)

• androkracie (vláda mužů - ženy nemají možnost volit ani vládnout)

• gynekokracie (vláda žen - jen v pověstech)

• etnokracie (vláda národa v různých podobách - např. nacismus)

• kleptokracie (vláda zlodějů- hodnotící podtext)

Formy vlády mnoha osob

• v současnosti pod pojmem demokracie (jako jediná žádoucí); jinak opět různé druhy

• demokracie (vláda lidu, R. Dahl zavádí pojem polyarchie)

• isokracie (vláda zletilých, založená na volbách)

• demarchie (lid vládne bez voleb za pomoci jinak určených funkcionářů a orgánů - např. losem; překonání problému mlčící, pasivní většiny a úzkého zájmu pol. stran)

• ochlokracie (vláda lůzy)

Formy vlády nikoho

• bezvládí (při převratu, obsazení státu, rozpadu právní struktury)

• anarchie (představa, že si vystačí bez autoritativního rozhodování státních orgánů; společný majetek, společné rozhodování; představa ideologie nepřátelská státu či stav kde neplatí pravidla)

45. Forma výkonu státní moci. Způsob ustavení orgánů vykonávajících státní moc

Forma výkonu státní moci

• 3 formy:

1. přímý výkon - nositel moci rozhoduje sám (absolutní vládce), možné v málopočetném nebo městském státě

2. zastupitelská forma - lid si zvolí své zástupce, ti vykonávají moc

3. polopřímá demokracie - rozhodování zvolených zástupců doplněno metodami přímé účasti občanů

Způsob ustavení orgánů vykonávajících státní moc

• základní členění orgánů – dědičné X ustavené jiným způsobem (např. volby)

Rozdělení podle ustavení hlavy státu do funkce:

1. Monarchie

1. Dědičné monarchie

• dědičné nástupnictví

• vytvořena řada systémů k určování dědické posloupnosti – např. pragmatická sankce (Rak.)

• zpočátku součást rodového řádu, postupně přeneseno do oblasti státní

• v minulosti byly tyto otázky řešeny v tzv. fundamentálních zákonech, dnes zakotveno v ústavách (např. v Nizozemsku, Dánsku) nebo ve Velké Británii ve zvláštním zákoně (Act of Settlement)