Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

50. Neoprezidentská forma vlády

• vznik odvozen od několika historických okolností (boj Alžírska za nezávislost, osobnost Charlese de Gaulla)

• umožňovala časté změny vlády

• má mnoho označení

• Gablentz - neoprezidentská forma vlády

• Duverger - liberální autokracie, poloprezidentská forma vlády

• Lijphart - poloprezidentská, poloparlamentní vláda, v případě kohabitace parlamentní forma vlády

• Perthaler - o parlamentní formu vlády s prezidiálními prvky

• Klokočka ­- prezidiální parlamentarismus

• systematika ústavy: prezident, vláda, parlament; tzn., že ústava preferuje exekutivu

Prezident

• čl. 5: prezident je garantem ústavnosti, územní celistvosti, bezpečnosti a nezávislosti Francie

• čl. 16: jsou-li tyto hodnoty ohroženy, může prezident po nezávislé konzultaci s předsedou vlády, předsedou národního shromáždění, předsedou senátu a předsedou státní rady vydávat nařízení, které mají právní sílu zákona (ale musí respektovat ústavu, republikánský princip)

• prezident může konzultovat důležité otázky přímo s francouzským národem (může použít referendum)

• pokud by výsledek referenda dopadl v neprospěch vyhlašovatele (prezidenta), mělo by být povinností prezidenta odstoupit od svého záměru

Vláda

• v úzkém slova smyslu - Rada ministrů (tvořena předsedou vlády a 4 nejdůležitějšími ministry - financí, zahraničí, vnitra, obrany); této radě zpravidla předsedá prezident

• v širokém slova smyslu ­- tvořena předsedou vlády, 4 ministry a dalšími ministry resp. státními tajemníky (této vládě se někdy říká kabinet)

Správa

• prezidentská správa: ­ zabývá se jí Rada ministrů

• zbývající státní správa ­ spadá do působnosti vlády v širokém slova smyslu

Kohabitace

• prezidentem zvolen levičák

• francouzská vláda musí mít důvěru od Národního shromáždění (vláda není formou prezidenta, je to jeden ze samostatných nejvyšších orgánů), ani samotný prezident nemůže dát Národnímu shromáždění návrh na vyslovení nedůvěry vládě (jen kdyby to navrhl premiér)

• postavení vlády také posiluje situace popsaná v čl. 36, že její zákonodárná působnost je vymezena výčtem (nejedná se o delegované zákonodárství, ale o pravomoc vlády vydávat ve všech zbývajících oblastech zákonodárství normy se silou zákona)

51. Racionalizovaný parlamentarismus

období Výmarské republiky

• ústava zakotvovala poměrně široký katalog základní práv a svobod, současně zakotvovala silné postavení říšského prezidenta (jmenoval vládu a Parlament se jí zabýval, až když jí chtěl vyslovit nedůvěru)

• spolkový prezident navrhuje spolkovému sněmu kandidáta na úřad spolkového kancléře, který jej volí bez rozpravy; musí být zvolen absolutní většinou (pokud ne, pak je možné v následujících 14 dnů pokusit o jeho novou volbu, když není zvolen ani do této doby, je možné volit kancléře z dalších návrhů); když je zvolen, spolkový kancléř jej jmenovat musí, získá-li relativní většinu, záleží na spolkovém prezidentovi