Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

Spolkový kancléř

• volen současně s vládou, stojí v čele spolkové kanceláře (spolkový kancléř není ve Švýcarsku premiérem ani předsedou parlamentu, je šéfem úřadu spolkové rady vlády, které má zajišťovat její agendu, činnost – ale zaměstnanci spolkové kanceláře působí ve výborech a komisích parlamentu)

• má silnou pozici, je volen (stejně jako spolková vláda) a je na spojnici mezi vládou a parlamentem (proto se této formě vlády říká také direktoriální)

53. Demokracie a její formy. Znaky demokracie z hlediska státovědy

Demokracie a její formy

• demokracie je polyvalentním pojmem, který je chápán různě a bývá zkoumán z mnoha hledisek

• rozlišujeme formu přímé demokracie a zastupitelské demokracie

• existuje více než 300 definic pojmu demokracie

Znaky demokracie z hlediska státovědy

• třídní pojetí demokracie: ve společnosti by měly existovat jenom spřátelené třídy

• obecné pojetí: obecná pravidla konstitucionalismu (vláda většiny, ochrana menšiny, vláda na čas)

• státní moc by měla sloužit obecným potřebám a blahu celé společnosti

• způsob výkonu moci ve státě formami přímé a zastupitelské demokracie (často i jejich kombinace)

• respektování plurality názorů, nepřípustnost bránění ve svobodné soutěži politických stran a jiných subjektů

• princip většiny: prostředkem k dosažení rozhodnutí je určení stanoviska většiny

• princip ochrany menšiny: menšina má možnost stát se většinou, poměrné zastoupení při volbách atd.

• princip vlády na čas: třeba dodržet lhůty nepřesahující pravidelná volební období; možnost kontroly nositele moci, jeho vystřídání a možnost menšiny stát se většinou

• princip vyloučení násilné vlády: tím je zachována pluralita a jsou jí poskytovány legální prostředky ochrany

• princip práva na odpor: dovádí předchozí princip do konce

Rovnost členů společnosti

• všichni mají možnost (někdy i povinnost) účasti na rozhodování o veřejných záležitostech a jejich účast má stejný význam jako účast každého jiného

• rovnost zájmů skupin soupeřící o moc, např. sociálních, profesních, náboženských, národnostních apod.

Svoboda

• nejde o svobodu jedince (to jsou problémy formy státního režimu), ale o svobodu občanské společnosti

Vládnutí v podmínkách právního státu

• stát je ideologicky a nábožensky neutrální

• existence hierarchie právních norem v čele s ústavou, zákony jsou základ uspořádání právního systému

• uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsobem stanoveným zákonem, stát je vázán svým právem a svými mezinárodními závazky

• dělba státních funkcí mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní

• kontrola ústavnosti cestou ústavního soudu a zákonnosti i cestou obecných soudů

• nezávislost soudů a soudců

• jedinec může činit, co není zákonem zakázáno

• ochrana základních práv a svobod soudní mocí, zajištění práva na spravedlivý proces před nezávislým soudem

• rovnost před zákonem a před soudem

• jen zákon stanoví, co je trestným činem a jaký trest se za to ukládá, zákaz retrospektivy