Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• častá kritika (politická strana získá většinu hlasů voličů, ale nezíská většinu mandátů), vytváří neproporcionální výsledky

• platí stále v Anglii (od r. 1429) a v bývalých koloniích Anglie (v Anglii proběhlo v r. 2011 referendum, ve kterém však voliči odmítli návrh na opuštění systému plurality)

B) založené na absolutní většině (majoritní)

• je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů

• většinou se nepovede napoprvé, proto se užijí další řešení:

• systém dvoukolový – do druhého kola hlasování postoupí jen nejúspěšnější kandidáti, v tomto kole se rozhodne

• systém vícekolový – v každém kole je vyřazen nejméně úspěšný kandidát, až zůstane vítěz (pokud v některém kole nezískal některý kandidát nadpoloviční většinu)

• systém alternativního hlasování – odpadá nákladné opakování voleb, voliči můžou určit své pořadí kandidátů (sestavuje preferenční žebříček), pokud nikdo nebude zvolen, výsledek se určí na základě druhých, atd. preferencí)

57. Proporcionální volební techniky

• ochrana menšin, poměrné zastoupení tvoří množství volebních formulí, dnes převažující techniky (v Beneluxu, Nor, Dán, Šve, Rak., Maď, u nás…Srn)

• velké množství technik:

  • Systémy volebního čísla a volebního kvocientu:

• hlasy se převedou do rozdělení křesel:

1. formule Hareova (Q = H:M)

2. Hagenbach-Bischoffova (Q = H:M + 1)

3. Droopova (Q= (H:M+1) +1)

4. formule Imperiali a Hare-Niemeyerova (Q= (H/M+2)

5. automatické číslo (od Q se liší tím, že se nevypočítává jako určitý podíl hlasů na jeden mandát, ale je stanoveno dopředu)

(Q – volební kvocient, H – celkový počet odevzd. hlasů, M – mandáty k rozdělení)

• Systémy pro využití zbytkových hlasů (jak naložit s nevyužitými hlasy a nepřidělenými mand.)

• systém největšího absolutního zbytku – zbylý mandát (mandáty) připadne straně (stranám), která má největší počet nevyužitých hlasů

• největšího relativního zbytku – založen na tom, že nelze srovnávat absolutní zbytky hlasů

• největšího průměru - zbylý mandát získá volební strana, která při jeho přidělení vykáže nejvyšší průměr hlasů na zisk jednoho mandátu

• celostátní kandidátní listiny - nevyužité hlasy i mandáty se převádějí na celostátní úroveň a zde se rozdělují s tím, že o nerozdělených hlasech rozhodne nějaká z předešlých metod

• systém jediného skrutinia - vylučuje možnost nerozdělených mandátů dvojím způsobem:

• postup podle vzorce Q = /H: (M+n)/, kde za n se postupně dosazují čísla 1,2,3 atd. tak dlouho, až se vypočítá Q, které umožní hned napoprvé rozdělit mandáty

• použití d´Hondtova systému, kdy Q se rovná poslednímu podílu, na který ještě připadne zisk mandátu

  • Problém se zbylými mandáty odstraňuje využití systému volebního dělitele

• založen na premise, že není spravedlivé, aby nějaká volební strana obdržela mandát dříve než jiná strana, která má vyšší průměrný počet hlasů na jeden mandát.

• Na základě číselných řad použitých při výpočtech lze rozlišit několik systémů